+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - U Zlatého Muflona

  • Hrad Šternberk

    Hrad Šternberk

    Horní nám. 6, Šternberk, 78501

    (ve vzdálenosti 2,2 km od U Zlatého Muflona)

    Hrad Šternberk je výraznou dominantou městské památkové zóny stejnojmenného městečka na okraji Nízkého Jeseníku. Byl založen ve 13. století rodem Šternberků. Mezi nejstarší dochované části hradu patří zbytky opevnění hlavního paláce a válcová věž s až 4 m silným zdivem. V 2. polovině 14. století začal Albert ze Šternberka s přestavbou, z které se zachovala hradní kaple se zbytky nástěnných maleb ze života Panny Marie a portál. Během své existence byl hrad mnohokrát poškozen, a to hlavně za období husitských válek a mohutným požárem z roku 1538. Následně byl obnoven a přestavěn v renesančním stylu. Další škody způsobila třicetiletá válka. Poslední obnova proběhla po 2. světové. válce. V současnosti jsou v interiérech hradu vystavovány sbírky dokumentující vývoj životního stylu a výtvarného umění od gotiky po baroko.
  • Hrad Sovinec

    Hrad Sovinec

    autopošta Břidličná, Břidličná, 80116

    (ve vzdálenosti 10,4 km od U Zlatého Muflona)

    První písemná zmínka o Sovinci pochází z roku 1348, kdy je zmiňován Vok ze Sovince. V období husitských válek páni ze Sovince měnili své postoje. V tomto období docházelo k zdokonalování opevnění hradu. Ke konci válek podepsali mírovou dohodu s markrabím Albrechtem Habsburským. Tuto významnou pevnost koupil roku 1623 arcivévoda Karel ve prospěch Řádu německých rytířů. Z rezidence se stalo sídlo správy pannství a důležitá pevnost řádu. V letech 1627 – 1643 byl hrad znovu rozsáhle opevňován. Roku 1643 po těžkých bojích obsadili hrad Švédové, posádka kapitulovala a mohla odejít i se svým osobním majetkem. Roku 1650 znovu získal Sovinec Řád německých rytířů. Roku 1810 přestává Sovinec plnil úlohu správního centra a v následném období je po částech rozprodáván. Až Velmistr Maxmilián III. Josef d´Este vydal v roce 1836 příkaz k zpětnému vykoupení rozprodaných částí hradu a zastavil tak jeho devastaci. V roce 1939 byl majetek Německého řádu zabaven Německou říši a od roku 1940 byl hrad užíván Wehrmachtem jako zajatecký tábor pro důstojníky. V roce 1945 hrad zkonfiskovala Československá republika. Návštěvníkům hradu jsou zpřístupněna 1. - 5. nádvoří a dále tzv. Horní hrad /nejstarší část hradu/ s vyhlídkovou věží s výhledem do překrásné krajiny sovineckého přírodního parku. V bývalých konírnách jsou instalovány expozice lesnické školy na Sovinci a expozice historie hradu, v purkrabství expozice cínu a zbraní, řádu a vyznamenání i práva útrpného. V ostatních částech hradu si lze prohlédnout lapidárium, hradní komnatu i výstavu /červen-září/ Jaroslava Róny, předního českého malíře, sochaře, grafika, skláře.

    Otevírací doba v sezóně 2008 duben, říjen: soboty a neděle, 9.00 - 17.00 hod květen - září: 9.00 - 17.00 hod Zavírací den: pondělí

    Vstupné plné vstupné: 60,- Kč (dospělí) snížené vstupné: 30,- Kč (děti 6–15let,studenti, důchodci, invalidé) rodinné vstupné: 150,- Kč (2 dospělí, 2 a více dětí do 15 let) cizojazyčný výklad: + 100% ke vstupnému zapůjčení cizojazyčného prův. textu: 10,- Kč

    Slevy: členové děts. klubu Čtyřlístek Volný stup na karty: Asociace muzeí a galerií ČR, Národní památkový ústav Přístup pro invalidy: jednotlivá nádvoří s výjimkou tzv. Horního hradu Fotografování v expozici: 20,- Kč Natáčení videokamerou: 40,- Kč

    Hrad Sovinec, výstavy v roce 2008

    Kulturní akce (název, datum):

    26. a 27.7.  PAST NA MEDVĚDA

    Sokolnické a lesnické slavnosti. Ukázky výcviku a lovu dravých ptáků s loveckými psy. Právo útrpné a mučení pytláků, včelařské, řezbářské a košíkářské řemeslo. Výstava loveckých trofejí.

    2. a 3.8.      SOUMRAK LOUPEŽNÍKŮ

    Netradiční prohlídky hradních zákoutí s večerním programem

    16. a 17.8.  HODOKVAS RYTÍŘE KOBYLKY

    Řemeslný historický jarmark s večerním programem, právem útrpným a dobovou kuchyní. V sobotu večerní program s country bálem, ohňovou show, útokem loupežníků a ohňostrojem.

    23.-24.8.     OSTŘÍ VÝCHODU

    Přehlídka bojových umění

    Září -          DNY EVROPSKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ

    20.-21.9.     NA PŘÍKAZ CÍSAŘE

    Netradiční vinobraní v karji brambor: přehlídka dobové módy při námluvách udatných rytířů, gotická bitva

    18.-19.10.    HOFMISTROVA ZÁVĚŤ

    Ne tradiční prohlídky  hradních zákoutí.

     

  • Fort č.2 Radíkov

    Fort č.2 Radíkov

    Vrchní, Olomouc, 77002

    (ve vzdálenosti 12,9 km od U Zlatého Muflona)

    Fort č.2 v Radíkově je zcela unikátní pevností a to nejen z hlediska architektonického.Nikde jinde na celém území dnešní ČR nebyla podobná pevnůstka realizována.Je zapuštěn do kopce nad Radíkovem,přičemž jeho nejvyšší bod sahá až do výšky 444m.n.m..Byl poslední realizovanou pevností na našem území až do výstavby železobetonových pevností v pohraničí proti hitlerovskému Německu.A proč byl vlastně postaven?Po roce 1870 došlo k vypracování projektů na rozšíření pevnostního rayonu olomoucké fortové pevnosti z důvodu zvětšení dostřelu děl.Hlavním cílem bylo ochránit bastionovou pevnost před moderním dělostřelectvem.Původní Fortový věnec vyprojektovaný v roce 1840 se měl po roce 1870 rozšířit o samostatně stojící skupiny fortů-tzv.festy.Celkem měli být 3-Fest "Baba",Fest "Chlum" a Fest "Svatý Kopeček".Z těchto festů byl realizován pouze fort č.II,který byl součástí festu Svatý Kopeček.Radíkovská pevnůstka byla vybudována v letech 1871-1876 ovšem nebyla zcela dokončena.Poslední stavební úpravy proběhly v roce 1886-konkrétně byla vyražena odvodňovací štola.Pevnůstka nebyla nikdy dobývána.Bouhužel?Bohudík?O pár let později (v roce 1894),kdy přestala plnit svou původní funkci,jelikož ve vztazích s Pruskem došlo ke značnému zlepšení,ji prodala armáda do soukromých rukou a začla její postupná devastace.Za války ji vlastnila německá rodina,která kolaborovala s nacisty.Spravedlivá odplata přišla po válce,na základě Benešových dekretů se musela odstěhovat a fort připadl opět státu potažmo armádě.Ta jej využívala jako skladiště.Později zde sídlila drogerie (Barvy,laky),dále se zde vyráběla pyrotechnika.Nakonec se v roce 2006 dostal bohudík do rukou o.s.Fort Radíkov,které se snaží tento fort postupně renovovat,zviditelnit,pozdvihnout jeho ztracenou slávu a dále najít jeho uplatnění v současné době.
  • Chrám Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku

    Chrám Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku

    Olomouc, 78351

    (ve vzdálenosti 13,9 km od U Zlatého Muflona)

    Monumentální barokní poutní chrám dominuje společně se zoologickou zahradou Svatému Kopečku nad městem Olomouc. Byl postaven v 2. polovině 17. století, v 18. století byla zbudována kaple Panny Marie.
  • Památník Cesta česko-německého porozumění

    Památník Cesta česko-německého porozumění

    Budišov nad Budišovkou, 74787

    (ve vzdálenosti 16,1 km od U Zlatého Muflona)

    V místech kde se dnes nachází tato cesta byla v roce 1758 svedena bitva mezi rakouským vojskem generála Laudona, které zvítězilo a pruskou armádou. Tato bitva a řada dalších přinutili Prusy opustit Moravu. Ještě v tom roce se ale Prusové na Moravu vrátili a oblehli Olomouc. Pruský panovník nechal vojku poslat zásoby. V ústrety pruskému zásobování vyšlo vojsko generála Laudona. Generál nechal vystavět tábor nedaleko obce Guntramovice. Poblíž tohoto místa byla dlouhá bitva a vojsku generála Laudona se díky překvapení podařilo zvítězit nad přesilou Prusů. Vozy dopravující zásoby byly zcela zničeny. V místech kde se bitva odehrála byl nad hromadným hrobem padlých vojáků vybudován památník a od památníku je vystavěna část cesty česko-německého porozumění. Cestu tvoří žulové bloky, na kterých jsou uvedeny údaje jednotlivých stavitelů cesty a prvních 23 žulových kamenů bylo na své místo položeno v roce 1999.

  • Klášterní Hradisko

    Klášterní Hradisko

    Sušilovo náměstí 70/2, Olomouc, 77100

    (ve vzdálenosti 16,4 km od U Zlatého Muflona)

    Klášterní Hradisko neboli Hradisko je premonstrátský klášter a najdeme jej v Olomouci. Dnešní areál kláštera je rozsáhlý komplex barokních budov, jež zaujímá rozlohu jednoho hektaru. V roce 1802 byla v klášteře zřízena vojenská nemocnice jako vojenská nemocnice je klášter využíván dodnes. V roce 1995 bylo Klášterní Hradisko vyhlášeno Národní kulturní památkou. Hradisko patří k nejstarřím klášterům na Moravě. Byl založen jako benediktynský klášter v roce 1078 knížetem Otou Sličným a jeho ženou Eufemií. V polovině 12. století byli benediktýni z Olomouce vyhnáni a klášter získal řád premonstrátů. V období husitských válek byl klášter dvakrát napaden husity a kromě kostela svatého Štěpána byl vypálen. Po vypálení rozbořili klášter ještě olomoučtí měšťané. Klášter byl obnovem a k jeho obnovení přispěl také Jiří z Poděbrad. V roce 1642 byl klášter napaden a vypleněn švédským vojskem. V roce 1659 byla zahájena nová výstavba kláštera, jež postupě utvářela jeho dnešní barokní vzhled. Klášter byl stavěn podle návrhu architekta Giovanniho Pietra Tencalla. Klášter byl budován do 18. století. V letech 1726–1732 byl postaven kostel svatého Štěpána. V roce 1787 byl klášter zrušen a od 1785 sloužil areál kláštera generálnímu moravskému semináři. V letech 1787 až 1790 byl v čele semináře Josef Dobrovský. V roce 1790 byl seminář zrušen a areál kláštera získala armáda, jež tu zřídila pevnostní skladiště. V roce 1800 tu byl zajatecký tábor francouzských vojáků a v roce 1802 byla v areálu vybudovaná vojenská nemocnice. Klášterní Hradisko je čtyřkřídlá stavba s obdélníkovým půdorysem, s nárožními věžemi a příkopem. Příkop dělí vnitřní příčné křídlo na dvě části a to konvent a prelaturu. Severní část kláštera je v duchu italského manýrismu, prelatura je ve stylu vrcholného baroka. Průčelí prelatury zdobí plastický dekor a portál se sloupy a balkónem. Na nádvoří kláštera najdeme Saturnovu kašnu. Interiér kláštera zdobí malby a obrazy od P. Trogera či J.K. Handka, dále štuková výzdoba od B. Fontany a sochařská výzdoba od J.A. Winterhaldera a J.A. Heinze. Bývalý klášter Hradisko byl tvořen samotnou budovou kláštera s kostelem svatého Štěpána a řadou dalších budov, ze kterých se dochoval bývalý hospodářský dvůr z první poloviny 18. století, areál staré zahrady s ohradní zdí, což je pozůstatek okrasných zahrad z 30.let 18. století a bývalý letní refektář z první poloviny 18. století a sousoší svatého Jana Nepomuckého. Otevírací doba: Duben až září - Čt 14:00 – 16:00 hod. Každá 1. sobota v měsíci 8:00 – 11:00 hod. Vstupné: dospělí 80,- Kč děti do 15 let - 40,- Kč Výpravy: objednání předem na čísle: 00420/ 606 33 86 46
  • Hrad Strálek

    Hrad Strálek

    Rýmařov, 79501

    (ve vzdálenosti 17,3 km od U Zlatého Muflona)

    Zříceninu hradu Strálek najdeme v oblasti Stráleckého lesa jižním směrem od města Rýmařov. Hrad byl postaven na kopci nad tokem Stráleckého potoka. Ke zřícenině hradu se vydáme po červené turistické značce jižním směrem z náměstí v Rýmařově a dojdeme k rozcestí Pod Strálkem. Z tohoto rozcestí vede značená odbočka ke zřícenině hradu. V místech kde hrad stával dnes již najdeme lesní porost. Z původního středověkého hradu se dochovaly pouze okrouhlé valy, část obranných příkopů a zbytky základových zdí. Místo zříceniny hradu Strálek označuje turistická značka.

    Hrad byl s největší pravděpodobností postaven ve 13. století. První písemná zmínka o Stráleckém hradě je z roku 1282. V roce 1548 je v dobových písemnostech hrad uváděn již jako pustý.

  • Tvrz Unčovice

    Tvrz Unčovice

    unčovice, Litovel, 78401

    (ve vzdálenosti 17,4 km od U Zlatého Muflona)

    Obdélná patrová středověká tvrz s oválnou věží, pískovcovými renesančními portály, klenutými stropy, na svahu s hospodářskou budovou. Vznikla v první polovině 14.století za pánů z Lipé, poprvé se připomína v roce 1398. Původně tvrz rozsáhlejší. Dnes bohužel v držení zěmědělského družstva devastace pokračuje a tvrz je nepřístupná.

  • Kostel sv. Gorazda v Olomouci

    Kostel sv. Gorazda v Olomouci

    Olomouc, 77100

    (ve vzdálenosti 17,5 km od U Zlatého Muflona)

    Tento zajímavý pravoslavný kostel naleznete na břehu Moravy, na Gorazdově náměstí v Olomouci, na dohled Klášternímu Hradisku i katedrále sv. Václava. Kostel byl postaven v roce 1937 v byzantském stylu dle návrhu architekta Vsevoloda Kolomackého. Jde symetrickou, ale členitou stavbu s osmibokou hlavní věží a půlkruhovou apsidou.

    Bohoslužby se konají denně v 18.00 a o nedělích a svátcích v 9.00.

  • Přemyslovský palác

    Přemyslovský palác

    Olomouc, 77900

    (ve vzdálenosti 17,5 km od U Zlatého Muflona)

    Přemyslovský palác (někdy zvaný Zdíkův nebo také Biskupský palác) stojí na Václavskému náměstí v Olomouci a tvoří jádro areálu Přemyslovského hradu. Na jihu přímo sousedí s katedrálou sv. Václava, na západě s kostelem sv. Anny a kaplí sv. Barbory v románské obytné věži. Palác je součástí prohlídkového okruhu Arcidiecézního muzea. Původní areál byl postaven ve 12. století, následně vyhořel a byl přestavěn v pozdně románském slohu. Po vymření Přemyslovců byl hrad přenechán duchovním. Na přelomu 17. a 18. století nechali hrad přestavět v pozdně gotickém stylu. V roce 1988, po rozsáhlých úpravách, byl hrad znovu otevřen pro veřejnost. Již od roku 1962 je celý areál Přemyslovského hradu zapsán na seznamu národních kulturních památek.
  • Katedrála sv. Václava v Olomouci

    Katedrála sv. Václava v Olomouci

    Olomouc, 77100

    (ve vzdálenosti 17,5 km od U Zlatého Muflona)

    Mohutná katedrála sv. Václava stojí přimknuta k původnímu Přemyslovskému paláci nad pravým břehem ramene řeky Moravy, na okraji centra Olomouce. Počátky této církevní stavby spadají do 1. poloviny 12. století, kdy zde byla vysvěcena románská bazilika. Na přelomu 13. a 14. století byly provedeny výrazné gotické úpravy a katedrála si zachovala svou podobu po následujících 500 let. Ovšem v roce 1803 ji zasáhl ničivý požár a zničeny byly všechny tři věže v průčelí. Na konci 19. století (1883-92) tak došlo k největším přestavbě a v Olomouci vznikla takřka od základů novogotická katedrála, která je spojena s několika stašími kaplemi (raně gotická kaple sv. Jana Křtitele s navazující křížovou chodbou, kaple sv. Anny z počátku 17. století nebo kaple sv. Stanislava z roku 1565).

    Hlavní chrámová věž měří více než 100 metrů a je tak nejvyšší na Moravě a druhou nejvyšší v ČR. Průčelí pak zdobí dvě další věže.

  • Svatojánský most v Litovli

    Svatojánský most v Litovli

    Litovel, 78401

    (ve vzdálenosti 17,6 km od U Zlatého Muflona)

    Svatojánský most v Litovli je nejstarším mostem na Moravě a třetím nejstarším v České republice. Dokončen byl již před rokem 1592, kdy byl poprvé zmíněn v kronikách. Most, který stojí na 6 pilířích, byl v průběhu staletí mnohokrát poškozen velkou vodou, ale vždy odolal. V 18. století byla na most instalována socha sv. Jana Nepomuckého. Zatím poslední velkou rekonstrukcí prošel po velké povodni z roku 1997, byl celý nově restaurován a částečně změnil svou podobu směrem k historickému původnímu vzhledu. V současné době je most přizpůsoben provozu pro pěší, cyklisty a jednosměrně i pro automobilovou dopravu. Dlouhý je přibližně 60 metrů a je tvořen 6 kamennými klenbami.

  • Arcibiskupský palác

    Arcibiskupský palác

    Olomouc, 77900

    (ve vzdálenosti 17,7 km od U Zlatého Muflona)

    Palác stojí v ulici Wurmova a slouží olomouckým biskupům a arcibiskupům. Palác se začal stavět v roce 1516 a byl dokončen v osmdesátých letech téhož století. Budova byla za třicetileté války velmi poničena, tak biskup Karel vypracoval plán na její barokní opravu. Opravy se ujal architekt italského původu Filibertu Luchese. Palác byl také poctěn návštěvou papeže Jana Pavla II. při příležitosti svatořečení sv. Jana Sarkandra. Další doplňující informace získáte na této adrese
  • Kostel Panny Marie Sněžné v Olomouci

    Kostel Panny Marie Sněžné v Olomouci

    Olomouc, 77100

    (ve vzdálenosti 17,8 km od U Zlatého Muflona)

    Významnou památkou barokního stavitelství v Olomouci a jedním z děl stavitele Michaela Kleina z Nisy je kostel Panny Marie Sněžné. Je součástí komplexu budov mezi městskými hradbami a dnešním náměstím republiky, který vybudovali v průběhu 17. a 18. století jezuité. Stavba z roku 1712 byla inspirována jen o málo starším chrámem sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně. Zvlněnému konvexně-konkávnímu průčelí s balustrádou dominuje vstupní portál s dvěma tordovanými sloupy, výrazně vyčnívající schodiště a dvě mohutné kostelní věže. Hlavní loď  je obklopena několika kaplemi.

    Interiér kostela je bohatě zdobený malbami i štuky. Monumentální stropní malba je dílem vídeňského mistra Karla Josefa Harringera, další obrazy vytvořil J. K. Handke, cenné jsou i varhany z roku 1716 od kralického varhanáře Johanna Gottfrieda Halbicha.

  • Kostel svatého Mořice v Olomouci

    Kostel svatého Mořice v Olomouci

    Opletalova, Olomouc, 77100

    (ve vzdálenosti 18,0 km od U Zlatého Muflona)

    Kostel svatého Mořice je pozdně gotický trojlodní kostel s křížovou klenbou. Kostel má dvě nesymetrické hranolové věže a největší varhany ve střední Evropě, pocházející z roku 1745. V kostele svatého Mořice se konají vyhlášené varhanní koncerty. V roce 1995 byl kostel prohlášen Národní kulturní památkou. Kostel byl postaven v roce 1412, v místech kde stával starší kostelík zmiňovaný již v roce 1257. V roce 1483 byl dostavěn presbytář se síťovou klenbou. Počátkem 16. století byly v západní části kostela vytvořeny nové kroužené klenby a vybudováno unikátní dvojité šnekové schodiště. V roce 1572 byla na severní straně kostela postavena renesanční Edelmanova kaple neboli hrobka. Interiér kostela je barokní a pochází z počátku 18. století. Varhany zhotovil v roce 1745 mistr M. Engler a vyzdobil je F. Sattler. V druhé polovině 19. století byl kostel rekonstruován. V roce 1985 bylo sousoší Kristus na Olivetské hoře, pocházející z 15. století, přemístěno do interiéru kostela. Toto sousoší je nejcennější památkou gotického sochařství v Olomouci. V roce 2007 byla kopie tohoto sousoší vrácena na místo, kde bylo sousoší původně umístěno. Po předchozí domluvě a zaplacení skupinového vstupného je možné prohlédnout si zdejší unikátní varhany. Kostelní Svatomořická věž je vysoká 46 metrů a je zpřístupněna turistům, prohlídka je individuální a pouze za pěkného počasí. Věž je otevřena od května do září. PO-SO 9:00-17:00 Vstupné: děti 7Kč studenti a důchodci 10Kč dospělí 15Kč
  • Olomoucké středověké opevnění

    Olomoucké středověké opevnění

    Olomouc, 77900

    (ve vzdálenosti 18,1 km od U Zlatého Muflona)

    Město bylo založeno v polovině 13. století a do stejné doby sahá historie středověkého opevnění, které bylo postupně rozšiřováno. Opevnění bylo tak důkladné, že se jen málokdo přes ně dostal. Dnes je možné vidět jen části z tehdejšího mohutného opevnění města.

  • Kostel sv. Michala v Olomouci

    Kostel sv. Michala v Olomouci

    Olomouc, 77100

    (ve vzdálenosti 18,1 km od U Zlatého Muflona)

    Kostel sv. Michala stojí na Žerotínově náměstí - nejvyšším bodě středověkého centra Olomouce. Jde o majestátní raně barokní jednolodní kostel se dvěma postranními kaplemi postavený v letech 1673-1699 na troskách původního gotického svatostánku. Ze 14. a 15. století se dochovala gotická křížová chodba, klenba v sakristii a kaple sv. Alexeje. Dominikáni, kteří tu sídlili, svěřili stavbu nového chrámu italskému architektovi Giovannimu Pietru Tencallovi a další úpravy na počátku 18. století provedl Domenico Martinelli.

    Největší chloubou kostela je trojice kopulí (s freskami od Matouše E. Pizka), z nichž nejvyšší ční do výšky neuvěřitelných 37 metrů. Převážná část interiéru včetně pěti oltářů (4 boční, jeden hlavní) či varhan se zachovala v původní podobě. Průčelí kostela zdobí sochy Ondřeje Zahnera z 1 poloviny 18. století.

    Otevírací doba: středa 10.00 – 12.00; 14.30 – 15.30 pátek 14.30 – 15.30

  • Olomoucké barokní kašny

    Olomoucké barokní kašny

    Olomouc, 77200

    (ve vzdálenosti 18,1 km od U Zlatého Muflona)

    Soubor šesti barokních městských kašen v Olomouci, jež byly zhotoveny v letech 1683 až 1735 je společně se sloupem Nejsvětější Trojice a Mariánským morovým sloupem vyhlášeno Národní kulturní památkou. Jedná se o Neptunovu, Herkulovu, Jupiterovu, Caesarovu a Merkurovu kašnu a kašnu Tritónů. Kašny jsou rozmístěny na nejfrekventovanějších místech historického centra Olomouce. Díky jednotné době vzniku a množství jsou označovány jako evropský unikát. Neptunova kašna byla zhotovena v roce 1683 a najdeme ji na Dolním náměstí. Neptunova kašna je první a nejstarší ze souboru šesti barokních kašen. Původně měla kašna praktický účel jako nádrž na vodu. Kašně dominuje socha Neptuna jež drží trojzubec dolů, aby uklidňoval moře a chránil Olomouc. Na vybudování kašny se podíleli M. Mandík, vytvořil sousoší Neptuna a V. Schüller zhotovil nádrž kašny. Herkulova kašna byla vybudovaná v letech 1687 až 1688 a najdeme ji na Horním náměstí před Orlojem. Původně kašna do roku 1716 stávala v místech dnešního sloupu Nejsvětější Trojice. Kašna je opět dílem Michaela Mandíka a Václava Schüllera. Dominantou kašny je socha Herkulese, jež bojuje s lernskou hydrou, v pravé ruce má kyj a v levé ruce má štít s orlicí jako symbolem města Olomouce. Jupiterova kašna byla zhotovena v roce 1707 a najdeme ji na Dolním náměstí. Dominantou kašny je socha římského boha Jupitera, jež metá blesky a u nohou má orlici. Socha stojí na podstavci, který má v rozích hlavy lvů. Původně byla na kašně socha svatého Floriana, ale v roce 1735 byla přestavěna a autorem sochy Jupitera je F. Sattler. Kašna Tritónů byla zhotovena v roce 1709 a najdeme ji na Náměstí republiky. Tato kašna je nejvíce umělecky cennou kašnou v Olomouci. Dva vodní muži a dva delfíni nesou vzájemně oddělené mušle. Nahoře je pak chlapec a dva okřídlení vodní psi. Kašnu zhotovil Václav Render a autor sochy je neznámý. Caesarova kašna byla zhotovena v roce 1725 a najdeme ji na Horním náměstí. Jedná se o největší olomouckou kašnu. Kašnu tvoří jezdecká socha císaře Caesara, dva muži se štíty a pes. Kašnu zhotovil Václav Render a autorem sochy je J.J. Schauberger. Merkurova kašna byla zhotovena v roce 1727 a nadjeme ji mezi obchodním domem a hotelem Národní dům. Kašnu tvoří socha Merkura, jež drží v ruce hůl se dvěma hady. Herkules má okřídlenou helmu a na nohou sandály, jež mu zavazuje andílek. Kašnu zhotovili F. Sattler a V. Render se spolupracovníkem J.J. Kniebandelem.
  • Olomoucká radnice

    Olomoucká radnice

    Olomouc, 77100

    (ve vzdálenosti 18,1 km od U Zlatého Muflona)

    Radnice je společně se sloupem Nejsvětější trojice dominantou olomouckého Horního náměstí. Jde o renesanční stavbu obdélníkového půdorysu s dvorem, budovanou od 20. let 15. století a navýšenou o druhé patro kolem roku 1475. 75 metrů vysoká radniční věž byla dostavěna v letech 1601-1607 a dnes slouží také jako vyhlídková. Součástí budovy je i pozdně gotická kaple sv. Jeronýma. Dnešní podobu získala stavba po velké rekonstrukci na počátku 20. století.

    Vedle paty věže najdete známý olomoucký orloj. Ten byl sice součástí již původní budovy z 15. století, ale současný vzhled mu vtiskl až Karel Svolinský poté, co byl orloj poškozen v období 2 sv. války. Ve stylu socialistického realismu je na něm mozaikou vyobrazen chemik, dělník a v horní části folklorní obraz Jízdy králů.

    Otevírací doba Po–Ne: 11.00 a 15.00 (věž + kaple otevřeny celoročně; prohlídky od 5 osob) Na objednávku lze zajistit i prohlídku radnice včetně obřadní síně

    Vstupné (věž + kaple) 15 Kč/dospělí 10 Kč/děti

  • Mariánský sloup v Olomouci

    Mariánský sloup v Olomouci

    Dolní náměstí, Olomouc, 77200

    (ve vzdálenosti 18,3 km od U Zlatého Muflona)

    Mariánský barokní morový sloup najdeme v Olomouci na Dolním náměstí. Společně se sloupem Nejsvětější Trojice na Horním náměstí a souborem barokních kašen byl vyhlášen v roce 1995 Národní kulturní památkou. Sloup byl vybudován v letech 1715 až 1723 jako výraz vděčnosti olomouckých měšťanů za ukončení moru. Sloup zhotovil Václav Render. Sochařská výzdoba sloupu je od významných umělců. Sochy panny Marie, svatého Františka Xaverského a svatého Karla Boromejského jsou dílem Jana Sturmera. Ostatní sochy kromě svatého Šebestiána zhotovil Tobiáš Schütz. V roce 1758 byl sloup poškozen při pruském obléhání Olomouce a po této události byla vyměněna socha svatého Šebestiána. V letech 1985 až 1992 proběhla rozsáhlá rekonstrukce sloupu a původní sloup byl nahrazen kopií. Vrchol sloupu tvoří socha panny Marie Immaculaty. Spodní část sloupu tvoří sochy světců a to ochránců proti moru a patronka města Olomouce. V dolní řadě jsou sochy svatého Rocha, svatého Karla Boromejského, svatého Františka Boromejského a svatého Šebestiána.
  • Zámek Úsov

    Zámek Úsov

    Zámecká 1, Úsov, 78973

    (ve vzdálenosti 21,8 km od U Zlatého Muflona)

    Dnes znám spíše jako lovecko - lesnické muzeum. Nabízí expozice mnoha druhů živočichů od hmyzu až po šelmy. Původní hrad byl postaven v polovině 13. století. Po dobytí a poničení švédskými vojsky v 17. století byl přestavěn na barokní zámek. Této přestavby se ujal italský architekt Domenico Martinelli. Expozice muzea, kromě živočichů všech možných druhů, nabízí také ukázky pytláckých zbraní. Dále zde najdeme galerii L. Bartoše, významného šumperského malíře.

  • Zámek Janovice

    Zámek Janovice

    Rýmařov, 79501

    (ve vzdálenosti 22,0 km od U Zlatého Muflona)

    Zámek se nachází ve vsi Janovice na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji. Obec Janovice navazuje na severozápadní okraj města Rýmařov. Zámek je dvoukřídlá stavba a do jižní fronty severního zámeckého křídla jsou zasazeny znaky tří hlavních rodů, které se vystřídaly v držení zámku a to Hoffmannů, Ditrichštejnů a Harrachů. V dnešní době je v budově zámku umístěn archív. Nejcennější část zámku Rytířský sál byla zrekonstruována a je využívána ke společenským a kulturním akcím.

    Na počátku 16. století postavili Žerotínové nevelkou tvrz, která byla ještě v 16. století upravena na renesanční zámek. V letech 1663 – 1665 byl zámek barokně přestavěn. Za Harrachů byl zámek v letech 1763 – 1765 rozšířen. Harrachové zde také shromáždili bohaté sbírky a na konci 19. století u zámku založili přírodně krajinářský park – známý jako „severské arboretum“.

  • Hrad Vildštejn u Budišova

    Hrad Vildštejn u Budišova

    Budišov nad Budišovkou, 74787

    (ve vzdálenosti 22,5 km od U Zlatého Muflona)

    Zříceninu hradu Vildštejn najdeme severozápadně od města Budišov nad Budišovkou. Zbytky hradu jsou na skalnatém kopci nad údolím tvořeným říčkou Lobník. Jihovýchodně se nad zříceninou zvedá vrchol kopce Kopřivná ( 641 m.n.m.). Z původního hradu se do dnešních dnů dochovaly pozůstatky hradeb v přední části hradu, části základových zdí, část bývalé věže, valy a rozlehlý příkop. Zbytky hradu jsou ukryté v lesním porostu.

    Nedaleko zříceniny se zvedá skála nesoucí název Kazatelna. V okolí zříceniny a u tohoto skalního útvaru se v roce 1621 ukrýval J.A. Komenský po té, co musel utéct z města Fulneku. Ke zřícenině hradu Vildštejn vede z města Budišova nad Budišovkou červená turistická značka a hrad je volně přístupný.

    Hrad Vildštejn byl postaven koncem 13. století a byl správním centrem budišovského panství. První písemná zmínka o hradě je z roku 1316 a v této době byl majetkem pánů Dětřicha a Jindřicha z Fulštejna. Hrad byl pobořen ve 14. století v období válek mezi dvěma hrabaty a to Joštem a Prokopem.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Budišově nad Budišovkou

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Budišově nad Budišovkou

    Halaškovo náměstí 1, Budišov nad Budišovkou, 74787

    (ve vzdálenosti 23,3 km od U Zlatého Muflona)

    Výstavba pozdně barokního chrámu v Budišově započala v roce 1746 pod vedením architekta M. Thalherra a o deset let později byl kostel vysvěcen. Zajímavé je, že věže kostela byly více než 150 let jen provizorně zastřešeny, protože na jejich dostavbu nebyly peníze. Dobudovány tak byly až roku 1912 díky místní veřejné sbírce.

    Vzácná je barokní výzdoba interiéru - např. obraz sv. Barbory či varhany upravené kolem roku 1930. Největším klenotem je ovšem pozdně gotická soška Madony z přelomu 15. a 16. století.

  • Zámek Bílá Lhota

    Zámek Bílá Lhota

    Bílá Lhota, 78326

    (ve vzdálenosti 24,4 km od U Zlatého Muflona)

    Nevelký zámek se nachází ve vsi Bílá Lhota na Olomoucku. Více než architektonicky nevýrazná čtyřkřídlá zámecká budova přitahuje pozornost arboretum, které dnes obsahuje více než 500 druhů listnatých, jehličnatých i stále zelených dřevin. Pozoruhodná je např. zřejmě nejstarší a největší kolekce japonských javorů u nás nebo skupina dubů starých téměř 400 let. V areálu se konají i výstavy s botanickou tematikou a další kulturní akce.

    V 16. století byl vybudován nevelký renesanční zámek. Za Horchbergů byl zámek ve 40. letech 18. století barokně přestavěn. Na počátku 19. století byl zámek klasicistně upraven a kolem něj založen zámecký park. V letech 1926 – 1940 proměnil Quido Riedel park na pozoruhodné arboretum s cennými dřevinami. Část zámku pak byla využita pro potřeby arboreta.

  • Zámek Náměšť na Hané

    Zámek Náměšť na Hané

    Náměšť na Hané, 78344

    (ve vzdálenosti 24,6 km od U Zlatého Muflona)

    V hornomoravském úvalu na vyvýšenině nad jižním okrajem obce, postavil hrabě Ferdinand Bonaventura Harrach horní zámek. Objekt byl postaven jako náhrada za dolní zámek, který přestal vyhovovat svou velikostí a vzhledem. Horní zámek se dodnes dochoval v původní podobě, čtyřkřídlý objekt, jehož boční křídla uzavírají dvůr, celý areál je obklopen kruhovým parkem z něhož vedou čtyři cesty ( dle světových stran)lemované lipovým stromořadím. Harrachové vlastnili zámek až do roku 1780, kdy přešel sňatkem do vlastnictví rodiny Kinských. V roce 1916 koupil objekt F. Ottahal, zámek zmodernizoval, zavedl elektřinu, vodu a instaloval vytápění. Podle Benešových dekretů byl objekt v roce 1945 zkonfiskován. Od 1. července 2000 je majetkem města, dnes je přístupný veřejnosti.V expozicích jsou dobové zámecké interiéry, za prohlídku stojí sbírka obrazů z 19. stol a unikátní expozice kočárů olomouckých arcibiskupů.
  • Rabštejn

    Rabštejn

    Oskava, 78801

    (ve vzdálenosti 24,7 km od U Zlatého Muflona)

    Zbytky hradu se nacházejí v CHKO Jeseníky nedaleko obce Bedřichov, nad údolím řeky Oslavy. Hrad byl postaven někdy na počátku 14. století. První zmínky o něm jsou z roku 1318. Od počátku 15. století neměl hrad stálého majitele, pouze se předával jako zástava. Na začátku 16. století byl hrad pro tehdejšího majitele příliš malý, tak v něm nechal bydlet pouze služebnictvo. V dalším období je uváděn jako pustý. Zřícenina je dnes hojně navštěvována horolezci. Nedaleko zříceniny se nachází tábořiště.

  • Hrad Šternek

    Hrad Šternek

    Bílčice, 80311

    (ve vzdálenosti 24,8 km od U Zlatého Muflona)

    Šternek je zřícenina hradu, který najdeme asi dva kilometry východním směrem od obce Bílčice a nad vzdutí Kružberské přehrady v nadmořské výšce cca 350 metrů nad mořem. V lesním prostoru se dochovaly pozůstatky příkopů a obranných valů. Ve zdejším skalním útvaru jsou vidět zbytky příkopu. Zřícenina hradu je volně přístupná a nachází se stranou turistických či cyklistických tras.

    Hrad byl založen ve 14. století jako správní hrad Šternberského panství. První písemná zmínka o tomto hradu pochází z roku 1397. V roce 1480 byl již hrad pustý a pomalu chátral.

  • Žďárský Potok

    Žďárský Potok

    Stará Ves, 79343

    (ve vzdálenosti 25,4 km od U Zlatého Muflona)

    Ždárský Potok je rekreační horská osada, část obce Stará Ves, jež se rozkládá severozápadním směrem od města Rýmařov. Na území osady najdeme celou řadu rekreačních objektů a prochází tudy zelená turistická trasa. Od roku 1995 je Žďárský Potok chráněnou památkovou zónou.

  • Černá věž v Drahanovicích

    Černá věž v Drahanovicích

    Drahanovice, 78343

    (ve vzdálenosti 25,6 km od U Zlatého Muflona)

    Ve vsi Drahanovice v Olomouckém kraji se nachází tvrz, z níž se do dnešních dnů dochovala čtyřboká pětipatrová tzv. Černá věž, která je vysoká 24 metrů a do současné podoby byla upravena v roce 1850 – místo cimbuří a cibulovité helmice tehdy dostala hrotité romantické zastřešení. Zachovaly se také renesanční a barokní klenby.

    Tvrz je zde doložena v roce 1351. Původně byla zřejmě dřevěná, ve 2. polovině 14. století pak vznikla její hlavní část – kamenná gotická věž. Za husitských válek tvrz zpustla. Koncem 15. století tvrz pozdně goticky obnovili Drahanovští z Pěnčína. Ve 2. polovině 16. století byla tvrz za Drahanovských ze Stvolové renesančně upravena. Později se zde vystřídalo několik dalších majitelů, většina z nich však v Drahanovicích nesídlila.

  • Větrný mlýn u Lázniček

    Větrný mlýn u Lázniček

    Lazníčky, 80552

    (ve vzdálenosti 25,6 km od U Zlatého Muflona)

    Větrný mlýn holandského typu stojí asi 700 m severovýchodně od obce Lazníčky, vpravo od silnice do Výklek. Dostavěn 1865. Budova mlýna byla postavena z kamene, který se lámal v nedalekém lomu u Výklek. Výška kruhových zdí dosahuje 7,5 m, jejich mocnost se pohybuje okolo 1,35 m. Celá zhruba 9 m vysoká stavba má zřetelně kónický tvar s obvodem 21,8 m při zemi.

  • Uhlířský vrch u Bruntálu

    Uhlířský vrch u Bruntálu

    Bruntál, 79201

    (ve vzdálenosti 26,2 km od U Zlatého Muflona)

    Uhlířský vrch je vysoký 672 metrů nad mořem. Vrchol je bývalá sopka, zvedá se jihozápadním směrem od města Bruntál. Na vrcholu kopce nad stěnou lomu stojí zdaleka viditelný barokní poutní kostel panny Marie Pomocné.

    Lipová alej lemující cestu ke kostelu byla vysázena v letech 1766 až 1770 a její délka dosahuje jednoho kilometru. Tuto alej nechal vysázet pan von Riedheim. V letech 1885 až 1889 došlo k prodloužení lipové aleje ke Kobylímu rybníku. Ještě v roce 1935 byl u okraje aleje dřevěný kříž a na stromech byly dřevěné výjevy křížové cesty.

    Na Uhlířském vrchu byla v roce 1653 vystavěna zásluhou Oswalda z Liechtensteina poutní dřevěná kaple a to jako symbol vítězství katolíků nad protestanty. V místech kde stávala kaple byl v roce 1755 až 1765 postaven barokní poutní kostel panny Marie Pomocné. V interiéru kostela je obraz panny Marie, který je kopií díla Lucase Cranacha.

    Vstup do kostela zdobí mozaiky svatého Petra a Pavla, zhotovené v roce 1925. V letech 1991 až 1992 prodělal kostel rozsáhlou rekonstrukci. U kostela se nachází mramorový kříž zhotovený v roce 1899 Franzem Bittmanem.

    Od Kobylího rybníka, který se nachází u silnice vedoucí z Bruntálu do obce Moravskoslezský Kočov, lemuje cestu k poutnímu kostelu čtyřřadá lipová alej vysázená už v 18 století. Na vrchol kopce vede z Bruntálu zelená turistická značka.

    Uhlířský vrch je také chráněnou přírodní památkou. Vrchol kopce je pozůstatkem stratovulkánu, který byl povětrnostními vlivy vyhlazený. Na místních rozlehlých odkryvech horniny jsou viditelné výsledky mladší fáze sopečné činnosti. V zadní části vrcholku jsou čedičové horniny s lávovou a částečně i žilnou výplní, pocházející ze střední či spodní části kráteru. Kráter obklopoval prstencovitý val vulkanoklastik. Na stěnách lomu můžeme vidět stavbu vulkanoklastických uloženin tak zvaných tufů. Podle měření stáří čedičové horniny radiometrickou metodou je hornina stará 1,9 milionu let. Na jižní stěně bývalého lomu se daří teplomilným druhům rostlin, které jsou ve zdejším klimatu velmi vzácné.

  • Keltská svatyně u Ludéřova

    Keltská svatyně u Ludéřova

    Drahanovice, 78343

    (ve vzdálenosti 26,9 km od U Zlatého Muflona)

    Nad obcí Ludéřov, za mysliveckým areálem u Svatopluka, se nachází menhir postavený zájemci o historii Keltů. Poblíž se nacházejí i zbytky keltského oppida. Vše doplněno informační tabulí. Objekt se nachází cca 1km za obcí po zelené tur. značce. Pěkná procházka k menhiru je po červené značce od zámku v Náměšti na Hané po staré asfaltce lesem (cca 3km).

  • Loštice

    Loštice

    Litovel, 78401

    (ve vzdálenosti 27,5 km od U Zlatého Muflona)

  • Kostel sv.Václava ve Střemeníčku

    Kostel sv.Václava ve Střemeníčku

    Luká, 81616

    (ve vzdálenosti 28,4 km od U Zlatého Muflona)

    Pravoslavný kostel sv. Václava ve Střemeníčku byl postaven v roce 1936. Stavba byla provedena  stavitelem archimandritou Andrej (Vsevolod Kolomacký).

  • Zámek Bruntál

    Zámek Bruntál

    Zámecké náměstí 7, Bruntál, 79201

    (ve vzdálenosti 28,7 km od U Zlatého Muflona)

    Zámek Bruntál je národní kulturní památka. Díky netradiční dispozici tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a hodinovou věží je nejvýznamnější kulturní památkou celého regionu. Jeho dnešní podoba je výslednicí pět století probíhajícího historického a stavebního vývoje, v jehož průběhu byl původně pozdněgotický hrad renesančně přebudován a rozšířen, na sklonku 18. století barokně přestavěn a v 19. a počátkem 20. století dále upravován.

    Nejhodnotnější interiéry zámku jsou zpřístupněny veřejnosti: zámeckou expozici tvoří kaple v přízemí a sály 1. patra zámku, zdobené rokokovými nástěnnými malbami mimořádné kulturní hodnoty a vybavené původním mobiliářem z 18. až počátku 20. století. Pozoruhodná je i zámecká galerie s díly italských, holandských, vlámských a německých mistrů 16. - 18. století ze sbírek velmistrů Řádu německých rytířů.

    V sálech nejstarší části zámku, tzv. Starého paláce ve zvýšeném přízemí západního křídla zámku, je instalována expozice o přírodě Bruntálska a expozice řemesel a živností bruntálského regionu.

    Další původně hospodářské prostory a bývalé konírny v přízemí zámku jsou využívány jako výstavní prostory k pořádání výstav. Z průjezdu hlavního vchodu zámku je přístupná vstupní historická expozice a prodejna vstupenek a suvenýrů.

    Zámek obklopuje rozsáhlý park s objektem salla tereny, zbytky městských hradeb s baštami a jezírkem. Reprezentační sály zámecké expozice jsou využívány ke konání koncertů, divadelních představení, svatebních obřadů a jiných kulturních a společenských počinů; další kulturní a společenské akce jsou pořádány i na zámeckém nádvoří a v parku.

    Zámek je sídlem regionálního Muzea v Bruntále, které zde má odborná pracoviště, muzejní knihovnu a fotooddělení s fotoarchivem.

    Zámek Bruntál, zámecká expozice

    Otevírací doba v sezóně 2008 duben , říjen: 9.00 - 16.00 hod květen - září : 9.00 - 17.00 hod 26.12. - 30.12.: 10.00 - 16.00 hod Zavírací den: pondělí

    Vstupné plné vstupné: 70,- Kč (dospělí) snížené vstupné: 40,- Kč (děti 6-15, studenti, důchodci, invalidé) rodinné vstupné: 180,- Kč (2 dospělí, 2 a více dětí do 15 let) cizojazyčný výklad: + 100 % ke vstupnému zapůjčení cizojazyčného prův. textu: 10,- Kč Fotografování v expozici: 20,- Kč Natáčení videokamerou: 40,- Kč

    Slevy: členové děts. klubu Čtyřlístek - snížené vstupné Volný stup na karty: Asociace muzeí a galerií ČR, Národní památkový ústav Vstup pro invalidy: pouze 1. NP

    Akce v roce 2008

     

    Únor  -          Keramika očima dětí

                          Výstava prací handicapovaných dětí

    22.3. -           Velikonoce na zámku

                          Jarmark a vyhodnocení soutěže  Bruntálská kraslice (11.ročník)

    1.4. – 4.5.      Radek Pilař dětem

    23.5.              Velká muzejní noc (Oslavy mezinárodního dne muzeí)                 

    23.5. – 17.8.  Jak zastavit čas – restaurování, konzervace a preparování v Muzeu v Bruntále                   

    2.9. – 4.10.    Výtvarníci Olomouce

    září                 Dny evropského dědictví

    23.10. – 8.12. Česká a slovenská fotografie

    4.12. – 31.1.2008 Oslaďme si život – cesta kolem cukru

    13.12.            Vánoce na zámku

  • Zřícenina Brníčko

    Zřícenina Brníčko

    Brníčko, 78975

    (ve vzdálenosti 28,9 km od U Zlatého Muflona)

    Zřícenina se nachází nedaleko hned několika malých vísek, Sudkova, Postřelmova a Lesnice, ze kterých se k hradu snadno dostanete. Založení hradu se datuje do první poloviny 14. století. Hrad měl pověst nedobytné pevnosti, i přesto je od začátku 16. století uváděn již jako pobořený a pustý.

  • Památník obětí II.světové války

    Památník obětí II.světové války

    Luká, 81616

    (ve vzdálenosti 29,3 km od U Zlatého Muflona)

    Současná osada Javoříčko je malým pozůstatkem původní obce a byla znovu vybudovaná po druhé světové válce. Dne 5. května 1945 ji přepadové komando SS srovnalo se zemí, jako pomstu za pomoc obyvatel obce partyzánům. Při této akci byli poraveni všichni muži starší 15 let, kterým se nepodařilo komandu SS uniknout. Na okraji obce bylo upraveno pietní místo připomínající tuto tragickou událost. Na pietním místě byl v roce 1955 umístěn památník jehož autor je sochař J. Tříska. Památník v Javoříčku byl v roce 1978 vyhlášen Národní kulturní památkou.
  • Zámek Čechy pod Kosířem

    Zámek Čechy pod Kosířem

    Čechy pod Kosířem, 79858

    (ve vzdálenosti 29,8 km od U Zlatého Muflona)

    Na úpatí plochého zalesněného vrchu Velký Kosíř asi 12 km severozápadně od Prostějova leží zámek Čechy pod Kosířem. Ve 14. století zde pravděpodobně stála původní renesanční vodní tvrz obklopená dvěma rybníky. Počátkem 18. století byla tvrz za kněžny Terezie z Lichtenšteina přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek s průčelím obráceným na jih. V roce 1768 koupili panství císařský tajný rada Emanuel Tellez Menezes a Castro Silva - Taroucca, pocházející ze starého portugalského rodu. Jeho potomci vlastnili panství až do roku 1945. V letech 1839 až 1843 byl zámek v Čechách pod Kosířem sídlem rodu Silva – Taroucců. Ervín Sylva Taroucca přestavěl zámek do dnešní empírové podoby. Hlavní vstup byl přemístěn do západního křídla k němu přistavěny dvě věže a schodiště z hlavního sálu přímo do zahrady. V letech 1846 - 1870 na pozvání svého přítele vlasteneckého kněze Bedřicha Silva Tarouccy pobýval a tvořil na zámku významný český malíř Josef Mánes. V tomto inspirativním prostředí čerpal náměty pro svou tvorbu a vytvořil zde přes stovku uměleckých prací. Vedle jiného pracoval na rodinných portrétech hraběcí rodiny a vytvořil řadu národopisných studií, které jsou dokladem oblékání prostého hanáckého lidu v pol. 19. století. Po smrti posledního majitele panství Františka Arnošta (1890 -1943), který se hlásil vždy k české národnosti, byl zámecký areál v pozůstalostním řízení v letech 1945 - 1949 dědicům z rodu Silva -Taroucců vyvlastněn státem. Přilehlý zámecký park, doplněný drobnou architekturou patří k nejvýznamnějším na Moravě. Zámek je přístupný veřejnosti.
  • Hrad Drahotuš

    Hrad Drahotuš

    Jezernice, 80547

    (ve vzdálenosti 29,9 km od U Zlatého Muflona)

    Zřícenina hradu Drahotuš se nachází 6 km severovýchodně od Lipníka nad Bečvou na kopci 1,5 km od vsi Podhoří. Drahotuš byl jedním z nejstarších moravských hradů. Drahotuš byl bergfritovým typem hradu – na severní straně byl ostroh od okolí oddělen příkopem, nad ním stála okrouhlá věž chránící bránu, na nejjižnější straně skály byl palác. Do dnešních dnů se zachovaly příkopy, nevelké zbytky základových zdí věže a trojdílného paláce. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechali postavit v polovině 13. století páni z Čeblova. Na počátku 15. století získali hrad Cimburkové. Po roce 1423 tady byla posádka krále Zikmunda. Na konci husitských válek se hradu zmocnil Boček Puklice z Pozořic a podnikal odtud loupeživé nájezdy. Po roce 1447 byl hrad vrácen bývalým majitelům pánům z Cimburka, ti už však o něj neměli zájem, a proto hrad prodali Pernštejnům. Tehdy byl však hrad definitivně opuštěn a v roce 1543 je uváděn již jako pustý.

  • Kostel Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou

    Kostel Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou

    Dub nad Moravou, 78375

    (ve vzdálenosti 30,0 km od U Zlatého Muflona)

    V Dubu nad Moravou, jen 10 km jižně od Olomouce, byl v polovině 18. století vybudován areál, jehož dominantou je poutní kostel Očišťování Panny Marie. Jde o nádherný vrcholně barokní chrám se dvěma 59 metrů vysokými věžemi v průčelí, zachovalým interiérem s obrazy od J. I. Mildorfera, barokními varhany a hlavní lodí (výška 24 m) obehnanou patrovým ochozem s vyobrazením křížové cesty. Pod kněžištěm byla roku 1840 vybudována krypta.

    Historie kostela je od počátku spjata s dubskými poutěmi, které se tu konaly už na počátku 18. století v souvislosti se zářícím obrazem Panny Marie, který byl údajně příčinou několika nevysvětlitelných uzdravení. Na náměstí mezi kostelem a farou se dochovalo i několik vzácných barokních soch (sv. Florián, sv. Jan Nepomucký, sv. Josef).

  • Hrad Bouzov

    Hrad Bouzov

    Bouzov 8, Bouzov, 78325

    (ve vzdálenosti 30,7 km od U Zlatého Muflona)

    Romantický hrad se nachází mezi obcemi Doly a Bouzov a je dominantou zdejších lesů. Založení hradu se datuje do počátku 14. století. Hrad často měnil majitele až do roku 1695, kdy ho získal řád německých rytířů. Do počátku 20. století se o hrad nikdo příliš nestaral, ovšem v roce 1901 vypracoval německý profesor techniky Georg von Hauberisser plán na přestavbu. Hrad tak získal dnešní pozdně gotickou a renesanční podobu, která je však dílem romantických představ arcivévody Evžena Habsburského. Ten celou stavbu sám financoval již se záměrem zpřístupnit hrad veřejnosti. Bouzov se stal dějištěm pohádek Pyšná princezna, Princezna Fantagiro nebo O princezně Jasněnce a létajícím ševci.

    Hrad je otevřen od dubna do října, denně mimo pondělí (v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích).

    Vstupné při absolvování základního okruhu činí 100 Kč (senioři 70 Kč, děti 50 Kč).

  • Zámek Třemešek

    Zámek Třemešek

    Nový Malín, 78803

    (ve vzdálenosti 30,9 km od U Zlatého Muflona)

    Zámek Třemešek se nachází na Šumpersku v Olomouckém kraji. Zámek je dvoupatrová obdélníková budova. Na nádvorní straně zámku je zřejmě nejcennější zámecký portál na Moravě. V zámeckém interiéru se dochovala klenutá vstupní síň s přízemními pokoji, zaklenutými křížovými a valenými klenbami.

    V 80. letech 16. století vybudovali Bukůvkové z Bukůvky renesanční zámek. V letech 1653 – 1771 patřil zámek Žerotínům. Poslední žerotínský majitel Josef Karel nechal upravit zámeckou věž na hvězdárnu. V polovině 19. století za Terschů byl zámek přestavěn v pozdně empírovém stylu. V současné době je zámek účelově využíván.

  • Hrad Puchart

    Hrad Puchart

    Potštát, 75362

    (ve vzdálenosti 31,3 km od U Zlatého Muflona)

    Zřícenina hradu Puchart, nazývaného také Pustý nebo Sudetský zámek, leží nad levým břehem potoka Veličky poblíž Potštátu na Přerovsku v Olomouckém kraji. Z hradu se dochovala část hradby, příkop, val a několik dalších terénních nerovností. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založili ve 14. století páni z Kunštátu. Hrad zanikl v 90. letech 14. století za bojů mezi markrabaty Prokopem a Joštem. V roce 1408 se hrad připomíná již jako pustý.

  • Větrný mlýn v Partutovicích

    Větrný mlýn v Partutovicích

    Partutovice, 80567

    (ve vzdálenosti 31,9 km od U Zlatého Muflona)

    Celkovou rekonstrukcí za více než devadesát tisíc korun prošel jeden z nejzachovalejších větrných mlýnů v Olomouckém kraji - větřák v Partutovicích (okres Přerov). Mlýn byl postaven již v roce 1837 a díky rozsáhlým opravám, které financoval Referát kultury Okresního úřadu Přerov, se tak letos v létě mohl po osmnácti letech opět roztočit a dokonce i mlít. V současné době je majitelem mlýnu Jan Kadler, který se ochotně podílel na opravách a návštěvníky rád provede celou stavbou.

  • Kostel sv. Jakuba a zvonice v Lipníku nad Bečvou

    Kostel sv. Jakuba a zvonice v Lipníku nad Bečvou

    Lipník nad Bečvou, 75131

    (ve vzdálenosti 31,9 km od U Zlatého Muflona)

    Farní kostel sv. Jakuba Většího stojí na severním okraji centra Lipníku nad Bečvou. Původně byl vystavěn v gotickém slohu někdy kolem roku 1400 (i když podle dostupných pramenů na jeho místě stávala již dříve románská svatyně). Cca o 200 let později přibyla na jižní straně kaple Zvěstování Panny Marie, renesanční věž s cibulovitou bání a především nádherná hranolová zvonice. O stavbě samostatné zvonice bylo rozhodnuto po tom, co nový zvon Michal svou silou při zvonění rozechvíval celou kostelní věž. Ještě starší je zvon Jakub, pocházející již z roku 1464. Zvonice má čtvercový půdorys 10×10 metrů, krásné rohové armatury a vysokou atiku. Interiér kostela pochází převážně z 18. století, z doby barokních úprav.

  • Zámek Lipník nad Bečvou

    Zámek Lipník nad Bečvou

    Lipník nad Bečvou, 75131

    (ve vzdálenosti 32,0 km od U Zlatého Muflona)

    Město Lipník na Bečvou je starobylým městem tzv. Moravské brány. K významným objektům města patří renesanční zámek vybudovaný v letech 1596-1609. Stavbu začal Hynek Bruntálský z Vrba a pokračoval v ní jeho syn. V polovině 17.stol. přistavěli Dietrichštejnové boční křídla a v 19. stol byl zámek přestavěn novobarokně s několika pseudoempírovými prvky. Na objekt navazuje rozlehlý park ze 17.stol., rostou zde vzácné dřeviny. Objekt má unikátní zahradní terasu na střeše hospodářské budovy. V 19. století byly postaveny skleníky. V současné době slouží zámek především Městskému úřadu Lipník nad Bečvou. Objekt je přístupný v návštěvních hodinách.
  • Větrný mlýn u Přemyslovic

    Větrný mlýn u Přemyslovic

    Přemyslovice, 79851

    (ve vzdálenosti 33,3 km od U Zlatého Muflona)

    Tento větrný mlýn holandského typu najdete východním směrem od obce Přemyslovice (okres Prostějov) u čp. 50 v trati Za humny. Postaven byl roku 1884 na místě shořelého beraního větrného mlýnu. V současné době majiteli mlýnu jsou manželé Hajkrovi z Bohuslavic.

  • Kostel Zvěstování Panny Marie Šumperk

    Kostel Zvěstování Panny Marie Šumperk

    Hlavní třída 22, Šumperk, 78701

    (ve vzdálenosti 33,6 km od U Zlatého Muflona)

    Založení dominikánského kostela je nejasné, jedny prameny uvádí, že byl založen již na počátku 13. století, jiné, že až o sto let později. Od konce 2. světové války sloužil kostel ke studijním účelům, sídlila zde střední zdravotní škola. Od počátku 90. let 20. století je kostel rekonstruován a restaurován a v září roku 2005 se v něm opět rozezněly jeho staré varhany.
  • Farní kostel sv. Jana Křtitele Šumperk

    Farní kostel sv. Jana Křtitele Šumperk

    Šumperk, 78701

    (ve vzdálenosti 33,8 km od U Zlatého Muflona)

    Římskokatolický děkanský barokní kostel pocházející ze 13. století, je nejlépe dochovanou gotickou památkou Šumperka. Od doby svého založení prošel několika úpravami a prodělal i požár. Dnes je objekt přístupný v rámci prohlídek historického centra.
  • Hrad Vikštejn

    Hrad Vikštejn

    Vítkov, 74901

    (ve vzdálenosti 33,8 km od U Zlatého Muflona)

    Zřícenina hradu Vikštejn stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad romantickým údolím řeky Moravice nedaleko Vítkova na Opavsku v Moravskoslezském kraji. Z původního hradu s plášťovou zdí se zachovaly tři brány, hradby dolního hradu, část parkánové hradby, zčásti přístupná sklepení. Ve zdi budovy jižního parkánu je zasazena koule z třicetileté války. Od zříceniny se otvírá pěkný výhled do údolí Moravice. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil zřejmě ve 13. století Vítek z Kravař na ochranu jižní části opavského knížectví. První písemná zmínka pochází z roku 1377. Od konce 14. století patřil Vikštejn opavským knížatům, poté se tady vystřídalo několik majitelů. V roce 1447 byl hrad dobyt a rozbořen Matyášem Korvínem. Za Planknarů z Kynšperka byl Vikštejn ve 30. letech 16. století opraven a rozšířen. Za třicetileté války byl hrad několikrát poškozen. Ve 2. polovině 17. století byl pak hrad znovu opraven. V 18. století tady už ale tehdejší majitelé nebydleli a Vikštejn byl ponechán svému osudu. V 70. letech minulého století byly hradní zříceniny zakonzervovány.

  • Zámek Dubová

    Zámek Dubová

    Radkov, 80982

    (ve vzdálenosti 33,9 km od U Zlatého Muflona)

    Ve středu osady Dubová, což je místní část obce Radkov stojí barokní budova zámku. Objekt zámku má obdélníkový půdorys a jedno patro. Průčelí zámku směřuje do krajinářského parku. Střed průčelí zdobí rizalit s pilastry a nad ním je na střeše malá věžička. Nad vjezdem do objektu zámku je vybudován balkon, který podepírají dva polosloupy. Balkon zdobí umělecky zhotovená mříž. Zámek je veřejnosti nepřístupný, zámecká budova je využívaná jako dětský domov.

    Osada Dubová se do roku 1945 nazývala Horní Vikštejn. V místech dnešní osady stával kolem roku 1640 poplužní dvůr, který patřil k hradu Vikštejn a kolem něj byla vystavěna kamenná zeď. V 18. století byl nedaleký hrad Vikštejn natolik zchátralý, že se jeho tehdejší majitel Jan Julius Frobel rozhodl v roce 1774 až 1776 přestavět poplužní dvůr na barokní zámek a kolem zámku byl založen krajinářský park. V okolí zámku vznikla nová osada Horní Vikštejn. Po té se v držení zámku vystřídalo několik šlechtických rodů a v roce 1884 koupil zámek i s okolním panstvím rod Razumovských, kteří zámek vlastnili až do roku 1945. V období druhé světové války byla budova zámku využívaná jako lazaret wehrmachtu. Po válce byl Razumovským majetek zabaven a v 50. letech 20. století bylo v zámku umístěno zemědělské učiliště. V 60. letech 20. století byla v objektu zámku zvláštní škola a dětský domov a od roku 2004 je v zámecké budově jen dětský domov.

  • Bělecký mlýn

    Bělecký mlýn

    Zdětín 71, Zdětín, 81687

    (ve vzdálenosti 33,9 km od U Zlatého Muflona)

    Bělecký mlýn, hotel a restaurace v oblíbené rekreační zóně Prostějováků. Turisticky velmi oblíbené (tur. pochody). Vhodné na vycházky s dětmi. Dostupné i vlakem (zast. Zdětín). Odtud asi 2km koňská farma Na zámečku. V místě malý zoopark.

  • Zámek Prostějov

    Zámek Prostějov

    Prostějov, 79601

    (ve vzdálenosti 34,1 km od U Zlatého Muflona)

    Renesanční zámek, který stojí v centru města na západní straně náměstí, je jednou z řady pamětihodností města Prostějova v Olomouckém kraji. V části zámku je k vidění výstavní síň Muzea Prostějovska. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova uzavírající nevelké obdélníkové nádvoří. Z původní výzdoby se zachoval umělecky velmi cenný vstupní portál a některá okenní a dveřní ostění.

    Zámek vybudoval v letech 1522 – 1526 Jan z Pernštejna. Zámek byl zasazen do městských hradeb, které byly pro tento účel prolomeny. Zámek, který měl zpočátku ještě charakter pevnosti, byl za Vratislava z Pernštejna, kancléře Českého království, v letech 1568 – 1572 upravován – byly vybudovány renesanční arkády a ozdoben vstupní portál. V roce 1599 získali zámek Lichtenštejnové. V roce 1643 vypálili zámek Švédové, poté byl pouze nouzově opraven a sloužil jako sýpka a byty úředníků. Na počátku 19. století byla v části zámku zřízena textilní manufaktura. V roce 1851 koupil zámek ve veřejné dražbě F. Hofmann a chtěl tady zřídit pivovar, k tomu však nedošlo, protože v roce 1868 získala zámek rodina Chmelařových a učinila z něj centrum českého kulturního života. V roce 1893 koupil zámek úvěrní spolek Záložna a zastavárna v Prostějově, který zchátralou zámeckou budovu opravil, fasády byly vyzdobeny sgrafity. V letech 1894 – 1906 bylo na zámku muzeum i v současné době je zámecký areál veřejnosti přístupný.

  • Vojenské pevnosti u Milotic

    Vojenské pevnosti u Milotic

    Milotice nad Opavou, 80322

    (ve vzdálenosti 34,2 km od U Zlatého Muflona)

    Památník vojenského opevnění najdeme severovýchodním směrem od obce Milotice nad Opavou, nedaleko zdejší železniční stanice. Památník představují bunkry a pevnosti vybudované na obranu hranice ve 30. letech 20. století.

    Ve zdejším muzejním areálu si můžeme prohlédnout tři stavby lehkého opevnění verze 37, bunkr B1 – 80, na kterém je prováděna rekonstrukce. Po provedených opravách by měl být tento objekt v takové podobě jako v roce 1938. Rovněž je rekonstruován bunkr A – 160 Z a to do podoby z roku 1945. Posledním objektem ve zdejším areálu je pevnůstka A – 120.

    Kolem památníku opevnění je vyznačena od železniční stanice Milotice nad Opavou naučná stezka, která nás na informačních tabulích seznámí s historií zdejšího opevnění.

  • Zámek Melč

    Zámek Melč

    Melč, 74784

    (ve vzdálenosti 34,3 km od U Zlatého Muflona)

    U jižního okraje obce Melč stojí rozlehlá empírová budova zámku, která je obklopena parkem. Zámek je jednopatrová budova s obdélníkovým půdorysem. V rozlehlém parku se daří růstu vzácným druhům dřevin. Budova zámku včetně parku je chráněnou kulturní památkou. V minulých letech byla budova zámku využita jako lázně, zotavovna a nemocnice. Od počátku 20. století do roku 1985 byla v budově zámku umístěna zvláštní internátní škola, která byla později přebudována na dětský domov. Zámecký park byl citlivě upraven a bylo tu umístěno několik dětských hřišť.

    V místech panského dvora nechal František Josef z Hodic vybudovat počátkem 18. století barokní zámek. Kolem zámku byl založen park s vzácnými druhy stromů a keřů. V roce 1755 byl zámek a panství prodán opavské jezuitské koleji. V roce 1773 vlastnil Melč po zrušení jezuitského řádu studijní fond. V roce 1810 bylo panství včetně zámku prodáno hraběti z Tenczina, vlastníkovi vikštejnského panství. Tento nový majitel nechal zámek přestavět v empírovém slohu.

  • Zámek Bludov

    Zámek Bludov

    Bludov, 78961

    (ve vzdálenosti 34,4 km od U Zlatého Muflona)

    Nedaleko Šumperka v obci Bludov se nachází nyní nepřístupná památka, na které se provádí hloubkový historický průzkum a zvažuje se další využití zámku a jeho celého areálu. Byl postaven v 1. polovině 17. století. V 19. století na zámku velmi dobří zahradníci zkrášlili zámeckou zahradu a park. Přístupno příležitostně.

  • Zámek Zábřeh

    Zámek Zábřeh

    Zábřeh, 78901

    (ve vzdálenosti 34,5 km od U Zlatého Muflona)

    Zámek se nachází ve městě Zábřeh na Šumpersku v Olomouckém kraji. Zámek se skládá ze 2 slohově odlišných částí – ze severního obdélníkového patrového barokního křídla, v němž je průjezd se zazděnými erby, a ze západní starší části, jejímž jádrem je patrová obdélníková budova, ke které přiléhá hranolová čtyřpatrová věž. Svah pod zámkem je upraven jako park.

    Původní tvrz vznikla pravděpodobně ve 14. století. V polovině 14. století patřila tvrz králi, od něhož ji získali páni ze Šternberka, poté páni z Kravař. Již koncem 14. století byla tvrz přestavěna na gotický hrad. V polovině 15. století koupili Zábřeh Tunklové z Brníčka a vytvořili z něj centrum obrovského panství, také nechali hrad rozšířit a upravit. V roce 1510 koupili hrad Trčkové z Lípy. Ve 2. polovině 16. století byl hrad za pánů z Boskovic přestavěn na renesanční zámek. V roce 1623 získali zkonfiskované panství Lichtenštejnové. Za třicetileté války vyplenili zámek Švédové. V roce 1661 byl zámek upraven v barokním stylu. V letech 1727 – 1736 bylo přistavěno severní zámecké křídlo. Ve 40. letech 18. století poškodili zámek Prusové. V roce 1793 část zámku vyhořela a v roce 1795 byla obnovena. V roce 1849 koupilo zámek město. V zámeckém areálu bylo umístěno okresní hejtmanství a soud, také dnes slouží zámecký objekt správním účelům (městský úřad).

  • Zámek Přerov

    Zámek Přerov

    Přerov, 75151

    (ve vzdálenosti 34,6 km od U Zlatého Muflona)

    Město Přerov je důležitou železniční křižovatkou a již po staletí tvoří vstup do Moravské brány. Na místě původního slovanského hradiště byl v 2. pol. 13. stol. vybudován hrad s velkou okrouhlou věží. V 90. letech 15. stol. byl přestavěn na pozdně gotický hrad a ke konci 16. stol. upraven na renesanční zámek. K dalším úpravám jimiž zámek získal dnešní renesanční podobu, došlo v letech 1612-1615 za Karla st. ze Žerotína. V roce 1918 prodali poslední majitelé (Magnisové) zámek městu. Poté sloužil už jen jako kanceláře, úřednické byty a škola. V letech 1928 – 1930 proběhla generální oprava celého objektu a byly v něm umístěny sbírky Městského muzea a Muzea Komenského. Návštěvník si zde může prohlédnout rozsáhlé historické sbírky entomologické, mineralogické a národopisné. Zámek je přístupný veřejnosti.

  • Raabův větrný mlýn

    Raabův větrný mlýn

    Hlavnice, 74752

    (ve vzdálenosti 34,6 km od U Zlatého Muflona)

    Západním směrem nedaleko obce Hlavnice u silnice vedoucí z této obce do osady Bratříkovice stojí dřevěný větrný mlýn. Objekt mlýna je památkově chráněný. Jedná se o mlýn německého beranního typu. Budova mlýna je zachovalá, pouze lopatky jsou poškozené. Mlecí zařízení se do dnešních dnů nedochovalo. Na přední stěně mlýna a na střeše je šindelová krytina. Do mlýna se vstupovalo zastřešenou malou pavlačí u zadní stěny. Budova mlýna je vysoká 11,4 metrů. Z původního zázemí mlynáře se dochovala pouze stodola, obytný dům byl zbourán. V osmdesátých letech 20. století byla u mlýna vybudovaná nová obytná mlynářská chalupa, která sloužila jako muzeum. Kromě tohoto domku byly do areálu mlýna přestěhovány z nedalekého okolí tři dvoupatrové šprýchary. Po komplikacích s restitucí dnes ovšem mlýn opět chátrá.

    Ještě v druhé polovině 20. století tu stávaly dva větrné mlýny. Mlýn blíž k obci byl nazýván Grossův a pocházel z roku 1810. Druhý mlýn Raabův se dochoval do dnešních dnů, ale záznamy o jeho vybudování se nedochovaly. První zmínka o druhém mlýně je z roku 1879. V 50. letech 20. století stály ještě oba mlýny a měly zachované mlecí zařízení, ale podle záznamů z roku 1979 již stál pouze jeden mlýn a to Raabův. Původně tvořil areál mlýna obytný dům, výměnek, chlévy, stodola a větrný mlýn.

  • Hrad Helfštýn

    Hrad Helfštýn

    Týn nad Bečvou, 75132

    (ve vzdálenosti 34,7 km od U Zlatého Muflona)

    Hrad Helfštýn leží nedaleko Lipníka nad Bečvou. Rozsáhlá hradní zřícenina byla po druhé světové válce zařazena jako významná památka do kategorie státních hradů. Dnes je znám zejména díky pořádání množství nejrůznějších akcí a jako hostitel Mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Celoroční kulturní kalendář hradu, otevírací doby a vstupné je k dispozici na www.helfstyn.cz .

  • Zámek Hrubčice

    Zámek Hrubčice

    Hrubčice, 81653

    (ve vzdálenosti 35,1 km od U Zlatého Muflona)

    Renesanční zámek se nachází v obci Hrubčice na Prostějovsku v Olomouckém kraji. Zámek je patrová jednokřídlá budova sevřená dvěma kulatými vížkami, před hlavním vstupem je po celé výšce budovy rizalit, který je v přízemí i patře otevřený arkádovými oblouky. U zámku je dendrologicky hodnotný park. Zámek a park jsou volně veřejnosti přístupné.

    V 16. století nechala olomoucká kapitula postavit renesanční zámek, který byl později pouze drobně upravován. Na konci 18. století založil Jan Antonín Minkwitz u zámku francouzský park s barokním altánem a oranžérií. V 1. polovině 19. stoletá byla zámecká zahrada rozšířena o anglický park s cizokrajnými dřevinami. Koncem 19. století začal zámecký objekt chátrat. Po roce 1945 byl zámek využit na byty.

  • Zámek Konice

    Zámek Konice

    Konice, 79852

    (ve vzdálenosti 35,1 km od U Zlatého Muflona)

    Ve středu města Konice stojí čtyřkřídlá barokní budova zámku. Zámek je jednopatrová budova čtvercového půdorysu s čtvercovým dvorem a patrovými arkádami. Přízemní a patrovou část odděluje římsa a patro je členěno pilastry. V průčelí nad vstupem je portál a nad ním okno s nadokenní římsou s bustou svatého Norberta. Na počátku 19. století byla z prvního patra zámku vybudována chodba spojující zámek s kostelem. V dnešní době je tato chodba zazděna. Zámek je obklopen parkem s barokní kašnou, kterou zdobí sousoší dvou chlapců. Zámek je příležitostně přístupný veřejnosti. V současnosti je v budově zámku umělecká škola, koncertní a obřadní síň.

    Zámek vznikl v letech 1703 až 1705 přestavbou původní tvrze na letní sídlo premonstrátů. Přestavbu nechal udělat opat premonstrátského řádu Norbert Želecký z Počenic. Po zrušení kláštera Hradisko v roce 1784 přešel jeho majetek pod správu státu a od něj v roce 1825 koupil konický zchátralý zámek brněnský továrník Karel Příza. Po rekonstrukci objektu se rod majitele přemístil do Konice a zámek byl v jejich držení až do roku 1945.

  • Větrný mlýn u Lichnova

    Větrný mlýn u Lichnova

    Lichnov, 79315

    (ve vzdálenosti 35,6 km od U Zlatého Muflona)

    V jižní části obce Lichnov se nachází zajímavá technická památka a to kamenný větrný mlýn holandského typu. Mlýn byl pravděpodobně postaven kolem roku 1736. V roce 1995 prodělal mlýn rozsáhlou rekonstrukci a teď tvoří důstojnou dominantu krajiny. Mlýn je v soukromých rukou, je využíván jako rekreační objekt a není veřejnosti přístupný. Z původní budovy mlýna se dochoval 12 metrů vysoký válec, jež má v průměru 10 metrů. Tento válec zastřešuje kuželová břidlicová střecha. Nezpřístupněno veřejnosti!

  • Státní zámek Velké Losiny

    Státní zámek Velké Losiny

    Velké Losiny, 78815

    (ve vzdálenosti 36,1 km od U Zlatého Muflona)

    Zámek se rozkládá nedaleko od Šumperku v údolí řeky Desné na úpatí Jeseníků. Nabízí ke shlédnutí původní renesační interiéry s původním zařízením a cennými sbírkami. I na jeho stavbě se podíleli Žerotínové, kteří vybudovali řadu sídel v celé oblasti. Původní tvrz z 15. století nechali v polovině 16. století přestavět na velký renesanční zámek, který byl na přelomu 17. a 18. století znovu přestavěn tentokrát barokně. Dnes jsou zde umístěny historické expozice. Zajímavý je určitě Čarodějnický sál připomínající neblaze proslulé čarodějnické procesy, nebo zbrojnice ve které se nacházejí exponáty cenné žerotínské sbírky zbraní.
  • Zámek Tovačov

    Zámek Tovačov

    Tovačov, 75101

    (ve vzdálenosti 36,1 km od U Zlatého Muflona)

    Zámek Tovačov se nachází ve stejnojmenném městě na Přerovsku v Olomouckém kraji. Dnes má zámek čtyřkřídlou dispozici s různou dobou vzniku jednotlivých částí. Dominantou zámku je více než 90 metrů vysoká věž, která je dílem Ctibora Tovačovského. Z přízemí věže se vstupuje cenným renesančním portálem do nádvoří. Místnosti v přízemí mají valené a křížové hřebínkové klenby. Pozoruhodný je Rytířský sál. V historických interiérech Pernštejnského a Vídeňského křídla je stálá expozice věnovaná dějinám zámku, Ctiboru Tovačovskému z Cimburka, bitvě u Tovačova v roce 1866, archeologii, místním judaikám, rybníkářství a národopisu. Zajímavostí je schodiště ve stylu Vídeňské opery v interiéru Vídeňského křídla. Návštěvníci si mohou vybrat ze dvou prohlídkových tras. Přístupná je i věž, ze které se nabízí neomezená vyhlídka. V zámeckém parku je barokní kašna z 18. století. Původní gotický vodní hrad ze 14. století byl za Ctibora Tovačovského z Cimburka v 15. století přestavěn ve stylu vrcholné gotiky. Hrad byl i oporou husitů na Moravě. Ctibor Tovačovský ml. provedl v 80. – 90. letech 15. století pozdně gotické a renesanční úpravy, objekt byl opevněn valy s nárožními baštami. Smrtí jeho syna Adama vymřel rod po meči a panství získal Vilém z Pernštejna, který vystavěl východní křídlo a dokončil obranný systém. Pernštejnové dokončili renesanční úpravy a za Salm-Neuburgů pak následovaly barokní úpravy. V roce 1642 pevnost odolala útoku generála Torstensona. V 17. a 18. století byl hrad přestavěn na zámek. Na konci 19. století ještě přibylo novorenesanční křídlo.

    Otevírací doba duben, květen, září : středa, sobota, neděle od 13 - 16,30 hod. červen - srpen : úterý - neděle od 9,30 - 12 hod. a od 13 - 16,30 hod. říjen : pouze na objednávku Prohlídky větších skupin na objednávku od 9 - 15 hod. kromě pondělí, 12-13 pol. přestávka. Vstupné plné vstupné 50 Kč snížené vstupné 30 Kč rodinné vstupné 100 Kč

  • Větrný mlýn v Cholticích

    Větrný mlýn v Cholticích

    Litultovice, 74755

    (ve vzdálenosti 36,3 km od U Zlatého Muflona)

    U severního okraje osady Choltice najdeme chráněnou technickou památku dřevěný větrný otočný mlýn beranního typu, který byl postaven v roce 1833. Do obce Choltice byl tento mlýn přestěhován v roce 1878 z obce Sádek. Mlýn pracoval do roku 1950. V roce 1969 byla budova mlýna rekonstruovaná. V interiéru mlýna byla umístěna muzejní sbírka hospodářských potřeb jako sekernické nářadí, žentoury či mlýnské kameny. Dnes již mlýn nefunguje jako oficiální muzeum, ale po telefonické domluvě je možné absolvovat prohlídku s výkladem (vstupné dobrovolné).

  • Kostel sv. Prokopa v Čehovicích

    Kostel sv. Prokopa v Čehovicích

    Čehovice, 81641

    (ve vzdálenosti 36,9 km od U Zlatého Muflona)

    Nedaleko města Prostějov, v obci s názvem Čehovice stojí původně pozdně barokní kostel sv. Prokopa, uvnitř nádherně vyzdobený, vystavěný v letech 1788-89. Na kostele byly později, v 19. století, provedeny úpravy a další následovaly po 2. světové válce, kdy byla od základů vybudována nová čtyřboká, 34 metrů vysoká kostelní věž.

  • Zámek Dolní Životice

    Zámek Dolní Životice

    Dolní Životice, 74756

    (ve vzdálenosti 37,2 km od U Zlatého Muflona)

    Zámek stojí na severním okraji vsi Dolní Životice na Opavsku v Moravskoslezském kraji v nadmořské výšce 350 metrů nad mořem. Zámek je jednoduchá patrová dvoukřídlá budova s valenými klenbami v přízemí. Kolem zámku je nevelký zámecký park. Přístup je možný po hlavní silnici číslo 46 z Opavy do Moravského Berouna. V obcí Hertice je odbočka vlevo směrem na Dolní Životice. Při příjezdu z tohoto směru je zámek vidět hned po příjezdu do Dolích Životic.

    Tzv. horní tvrz ze 14. století byla ve 2. polovině 16. století přestavěna na renesanční zámek. Za Orlíků z Laziska byl zámek v 1. polovině 18. století rozšířen. Na počátku 19. století nechal zámek rozsáhle upravit hrabě Jan Larisch-Mönnich. V roce 1870 byly provedeny novorenesanční úpravy. Později byl zámek využíván jako kanceláře a byty.

  • Zámek Hranice

    Zámek Hranice

    Hranice, 75301

    (ve vzdálenosti 38,0 km od U Zlatého Muflona)

    Na pravém břehu řeky Bečvy se rozprostírá renesanční zámek Hranice. V prvním patře zámku je umístěna galerie, otevřena je denně mimo neděle. Místnosti nejsou běžně přístupné, protože slouží Městskému úřadu, ale ve dvoraně a severním křídle zámku se konají výstavy a kulturní akce. V letech 1553-62 dal zámek vystavět Jan Kropáč z Nevědomí na místě starší gotické tvrze. Dnešní podoba pochází ze začátku 17.stol., úpravy byly provedeny za majitele Zdeňka Žampacha z Potštejna. Dodnes se dochovala část městského opevnění, 4 m vysoká a 1 m silná hradba s několika polokruhovými baštami. V letech 1996-98 proběhla na zámku rekonstrukce. Bylo obnoveno celé unikátní severní křídlo, restaurováním prošly i arkády a kuželková balustráda. Opravený zámek je ukázkou památky, využité pro moderní účely.
  • Elektrárna Dlouhé Stráně

    Elektrárna Dlouhé Stráně

    Loučná nad Desnou, 78811

    (ve vzdálenosti 38,1 km od U Zlatého Muflona)

    Dlouhé stráně jsou unikátní stavbou nejen v národním ale dokonce celoevropském měřítku. Jedná se o přečerpávací vodní elektrárnu o výkonu 650 MW (dvě turbíny po 325 MW), jejíž stavba probíhala s přestávkami téměř 20 let (1978-1996).

    Dle potřeby je voda čerpána do horní nádrže (v době přebytku energie) nebo je z ní naopak pouštěna pod tlakem do potrubí o délce 1,5 km a roztáčí zmíněné turbíny (v době energetických špiček).

    Výškový rozdíl mezi horní a dolní nádrží činí na české poměry nevídaných 525 metrů. Horní nádrž v nadmořské výšce 1350 m vznikla odtěžením části masivu Dlouhých Strání, dolní pak leží v údolí pod kopcem. Vznikl tak zvláštní antropotvar (člověkem přetvořený terén), který rozdělil veřejnost na dva tábory - zastánce a zapřísáhlé odpůrce tohoto vodního díla. Horní nádrž je viditelná z přilehlého vrchu Mravenečník a také od Pradědu. Většina dalších částí elektrárny včetně turbín je ukrytá v podzemí, ve svahu hory.

    Exkurze do útrob elektrárny Dlouhé Stráně probíhají celoročně ve všedních dnech, o víkendech i svátcích po předchozí objednávce (tel.: 583 235 091, fax: 583 235 094).

  • Zámek Jezdkovice

    Zámek Jezdkovice

    Jezdkovice, 82417

    (ve vzdálenosti 38,5 km od U Zlatého Muflona)

    Ve středu obce Jezdkovice stojí barokní budova zámku. V současné době je v objektu zámku umístěn obecní úřad, klubovna mládeže, knihovna, obecní byt a prodejna smíšeného zboží. Zámek je veřejnosti volně přístupný. I přes to, že v budově sídlí obecní úřad, nepůsobí budova zámku zrovna reprezentativně, jelikož jsou prováděny jen ty nejnutnější opravy. Kolem zámku byl vybudován zámecký park, který je v současné době využíván k relaxačním procházkám.

    V roce 1618 byl na území Jezdkovic postaven renesanční zámek. V první polovině 18. století nechali Halamové z Jičína zámek přestavět v barokním slohu. Od roku 1821 do roku 1945 byli majiteli zdejšího zámku Sedlničtí z Choltic.

  • Zámek Plumlov

    Zámek Plumlov

    Plumlov, 79803

    (ve vzdálenosti 38,5 km od U Zlatého Muflona)

    Zámek Plumlov byl postavený v 17. století třetím majitelem panství Janem Adamem z Lichtenštejna v manýristickém slohu jako zámek se čtyřmi křídly. Nikdy však nebyl dostavěn, zůstalo pouze jedno křídlo. Zámek byl dlouho neobydlen a nevybavennábytkem. V roce 1692 byly narychlo připraveny pouze čtyři pokoje pro panstvo. V mezipatrech sídlili panští úředníci a nejvyšší patro s divadelním sálem a freskami zůstalo bez oken a dveří dodnes. V roce 1801 po vichřici, která prolomila střechu a poškodila sloupy i fasádu uvažoval kníže Alois z Lichtenštejna dokonce o jeho zboření. Vystřídalo se zde několik majitelů např. Mikuláš vévoda Opavský, pánové z Kravař, Heraldz Kunštátu, Pernštejnové a Lichtenštejnové. Od roku 1994 je zámek majetkem Obce Plumlov, která zde provádí nejnutnější opravy. OTEVÍRACÍ DOBA: Duben - jen o sobotách , nedělích a státních svátcích od 13:00 hod do 18:00 hod. Květen , Červen , Září - jen o sobotách , nedělích a státních svátcích od 10:00 hod. do 12:00 hod ; od 14:00 hod. do 18:00 hod. Červenec a Srpen každý den mimo pondělí od 10:00 hod. do 12:00 hod, od 13:00 hod. do 18:00 hod. Vstupné: dospělí - 30,- Kč děti, držitelé průkazů ZTP - 20,- Kč děti do 1 metru výšky mají vstup zdarma
  • Kostel Navštívení Panny Marie s Mariánskou zahradou v Jednově

    Kostel Navštívení Panny Marie s Mariánskou zahradou v Jednově

    Suchdol, 79845

    (ve vzdálenosti 38,5 km od U Zlatého Muflona)

    Obec Jednov vznikla až roku 1801 na panských pastvinách pro panské vepře. Barokní kostel vděčí za vznik studánce zvané Svatá voda, kde podle pověstí docházelo k zázračným uzdravením. Z vděčnosti byla na dubě u pramene pověšena socha Bolestné Panny Marie, kam chodívali lidé se svými prosbami. Vzrůstající počet lidí byl důvodem pro postavení kaple, což učinil klášter sv. Kláry z Olomouce v roce 1766. V letech 1807-10 byla zahájena přestavba na kostel, aby v letech 1905-10 přístavbou věže a průčelí chrámu byla stavba dokončena.

    Původní pramen vyvěrá pod oltářem a je vyveden mimo kostel do vodní kaple s přístupem od silnice. Říká se, že zmrzne-li zdejší voda ve sklenici a podívá-li se věřící skrz ni proti východu, uvidí obraz Panny Marie.

    V průčelí chrámu stojí sochy sv. Františka z Asissi a sv. Benedikta. V kostele je socha anděla víry z 18.stol., reliéf piety od neznámého řezbáře na hlavním oltáři, obraz sv. Jana Nepomuckého, relikviář s ostatky sv. Kříže z r.1765 a zvon ulitý r. 1655. Hlavní pouť je první neděli v červenci. Od roku 1784 zde sídlí farní úřad.

    Mariánská zahrada v Jednově je spojena s P. Janem Lisowským, který od 1. 7. 2003 působí ve farnosti Suchdol u Prostějova, se sídlem v Jednově. Ihned po nástupu do farnosti jej provází myšlenka dát vzniknout místu, jež by sloužilo farníkům, poutníkům a samozřejmě i turistům, kteří sem během roku zavítají a navštíví tyto končiny. Kdokoliv do Jednova přichází, může se pomodlit v kostele před milostným obrazem Panny Marie. Po modlitbě a občerstvení ducha se lze odebrat ke kapličce sv. Markéty, kde je studánka s léčivou a čistou vodou. Chybělo místo, kde by se člověk mohl na chvíli zastavit, vychutnat si krásné prostředí, popřemýšlet o svém bytí, načerpat síly do dalšího putování svého života. Právě takovým místem by se pro každého měla stát „Mariánská zahrada“. „Mariánská zahrada“ je zbudovaná na farním pozemku mezi obchodem a farou. První práce začaly dne 18. 10. 2003. Autorem návrhu a zpracování je P. Jan Lisowski. Zahrada je darem poutníků a farníků Panně Marii. Ve spodní časti zahrady můžeme spatřit sochu Panny Marie a sochu Jana Pavla II. v životní velikosti, sochu papeže, který po celý svůj život stavěl na Panně Marii. To ostatně dosvědčují slova z jeho papežského erbu: „Totus tuus ego sum“ – „Jsem celý tvůj Maria.“ Právě zde v Jednově je Jan Pavel II. ztvárněn, jak všem žehná, ruku přitom vztahuje k Panně Marii, která je naší Matkou, Pomocnicí, Královnou, je tou, která nám neustále připomíná: Učiňte všechno, co vám přikáže“ (J 2,4). Na kopci v horní části stojí nerezový kříž, který všem připomíná kalvarskou oběť našeho Pána Ježíše Krista. Pod křížem je obětní stůl, na němž je sloužená od jara do podzimu, jednou v měsíci Nejsvětější oběť. Postavení soch, kříž na kopci – vše je rozmístěno tak, abychom směřovali k Bohu, k Ježíši prostřednictvím naší Matky . Socha Panny Marie a socha papeže Jana Pavla II. pochází z dílny pana Josefa Śiwonia z Polska. S díly tohoto umělce se můžeme setkat v Severní Americe, Africe a dokonce až na Sibiři. Mariánská zahrada vznikla z darů farního společenství a také mnoha poutníků, kteří toto místo pravidelně navštěvují.

    Velký dík patří těm, kteří věnovali své dary, aby v tomto místě mohla vzniknout oáza klidu, která bude sloužit všem, prostě prostor, kde se člověk může zastavit a odpočinout u nohou Panny Marie, kde poutník může vzít růženec do ruky a modlit se k Panně Marii a spolu s Pannou Marií k Bohu. Je velmi dojemné, zastavit se a uvědomit si, že vlastně vše co zde je, je darem někoho, kdo miluje Boha, Ježíše a jeho Nejsvětější Matku. Každý keř, stromek, kámen či květinka je svědectvím lásky.

    Místo pro ztišení, meditaci a odpočinek, též sochu Panny Marie a zesnulého papeže Jana Pavla II. posvětil za hojné účasti lidu v neděli 17. července 2005 generální vikář olomouckého arcibiskupství Mons. Milán Kouba. Od tohoto památného dne je zahrada otevřená pro všechny. Nejvíce se zde lidé zastavují během prázdnin, ale třeba i zjara. Mnozí, kteří tráví svou dovolenou v našich nádherných končinách si také dělají výlety do Jednova.

    Dne 25. května 2008 otec biskup Josef Hrdlička požehnal Kristovo Tělo, které je upevněno na nerezovém kříži. Autorem sochy – Kristova Těla (Corpusu) je výtvarník, pan Vladimír Vráblík. Celková cena za provedení díla byla stanovena na částku 300 000 Kč. Na podzim v roce 2006 začaly práce v druhé části zahrady. Pozemek je darem manželů Jedličkových z Jednova. V tomto areálu bude v budoucnu postaveno pět růžencových kapliček, které budou navazovat na jednotlivá tajemství růžence světla: 1 - který byl pokřtěn v Jordánu, 2 - který zjevil v Káně svou Božskou moc, 3 - který hlásal Boží království a vyzýval k pokání, 4 - který na Hoře proměnění zjevil svou slávu, 5 - který ustanovil eucharistii.

  • Hrad Zátor

    Hrad Zátor

    Zátor, 79316

    (ve vzdálenosti 38,8 km od U Zlatého Muflona)

    Zříceninu hradu Zátor najdeme v oblasti Nízkého Jeseníku, v lese severním směrem od obce Zátor a na jižní stráni Zátorského vrchu ( 570 m.n.m.). Zřícenina hradu je na stráni nad údolím Hradského potoka. Do dnešních dnů se z původního hradu dochovaly nepatrné části hradeb a zdí. Nedaleko kolem zříceniny prochází modrá turistická značka vedoucí ze Zátoru kolem Radimského kopce do obce Radim. Zřícenina hradu je volně přístupná.

    Hrad byl založen koncem 14. století pány z Vratnova. V roce 1474 byl hrad zničen vojskem Matyáše Korvína.

  • Weisshuhnův kanál

    Weisshuhnův kanál

    Hradec nad Moravicí, 74742

    (ve vzdálenosti 38,8 km od U Zlatého Muflona)

     Weishuhnův kanál je zajímavou technickou památkou, kterou najdeme v osadě Žimrovice. Jedná se vodní náhon jehož délka má necelé čtyři kilometry. Byl vybudován jako zdroj levné energie pro papírnu, kterou koncem 19. století nechali v Žimrovicích postavit bratři Weisshuhnuvé.

    Vodní příkop byl vybudován v strmých skalních svazích a stěnách a cestou bylo třeba překonat četné průrvy. Vodu tento příkop čerpá z řeky Moravice v místech Papírenského splavu. Výstavba vodního díla byla schválena v roce 1890 a již v roce 1891 byl vodní příkop dokončen. Nedaleko Papírenského splavu je vodní tunel, který je dlouhý 45 metrů. Tunel byl vyražen v čedičové skále vrcholku Kozí hřbet. Nedaleko vodního tunelu byl vybudován akvadukt.

    Toto vodní dílo bylo rovněž využíváno k splavování dřeva potřebného v papírně. Na vodním díle byly z tohoto důvodu provedeny určité úpravy a to v místech kde se napojuje tunel byla vybudována stavidla. Dříví se do továrny tímto způsobem dopravovalo až do roku 1966. Voda z vodního kanálu poháněla Girardovy turbíny, umístěné v areálu papírny. V roce 1927 byly původní turbíny nahrazeny Francoisovými turbínami. V současné době je toto unikátní vodní dílo pečlivě udržováno a je chráněno jako technická památka. Kolem části vodního kanálu a k papírenskému splavu vede z Hradce nad Moravicí červená turistická značka.

  • Zámek Štáblovice

    Zámek Štáblovice

    Štáblovice, 74782

    (ve vzdálenosti 39,2 km od U Zlatého Muflona)

    V jižní části obce Štáblovice stojí trojkřídlový zámek, obklopený zámeckým parkem. Zámek je zdoben sgrafity. V období druhé světové války byla budova zámku značně zničena probíhajícími boji. V 50. letech 20. století byly provedeny opravy objektu. Zámek byl využíván ke kulturním akcím, v jeho interiéru byl kinosál a sál s jevištěm. Od této rekonstrukce nebyl zámek až do konce 20. století opravován. V roce 2001 byl zámek i s parkem prodán soukromé firmě, což znamenalo záchranu objektu. V současné době probíhá rekonstrukce budovy zámku i přilehlého parku. Kolem areálu zámku prochází modrá turistická značka vedoucí od železniční stanice Štáblovice a pokračuje dále přes obce Lipina, Filipovice a Radkov do rekreační osady Podhradí v údolí řeky Moravice.

    V obci byla postavena tvrz a první písemná zpráva o této tvrzi je z roku 1528. V roce 1558 se majitelem obce a zdejší tvrze stává pan Rožmberk z Ketře, který nechal tvrz přestavět v nevelký renesanční zámek. V 17. století se majitelem obce stal Jan Lescourant, který nechal zámeček přebudovat v barokním slohu. Dnešní podoba zámku je po přestavbě provedené v druhé polovině 18. století, kdy byla obec a zámek majetkem Sobků z Kornic. Sobkové vlastnili obec až do roku 1945. V druhé polovině 18. století nechali Sobkové založit za zámkem okrasný francouzský sad. V první polovině 19. století byl tento rozšířen o část před zámkem, kterou tvořil přírodně krajinářský park s řadou exotických dřevin.

  • Ježův hrad

    Ježův hrad

    Vícov, 81681

    (ve vzdálenosti 39,8 km od U Zlatého Muflona)

    Zřícenina hradu Ježův hrad stojí na protáhlém ostrohu nedaleko Vícova na Prostějovsku v Olomouckém kraji. Z hradu se dochovaly příkopy, zbytky hradeb, obytných budov a okrouhlé věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Ježův hrad byl vybudován ve 14. století. Ježův hrad je lidový název odvozený od jména některého z majitelů – Ješka. Hrad zanikl pravděpodobně již krátce po roce 1400 v době válek mezi markrabaty Prokopem a Joštem. Od roku 1512 je objekt uváděn jako pustý.

  • Zřícenina Hoštejn

    Zřícenina Hoštejn

    Hoštejn, 80597

    (ve vzdálenosti 40,6 km od U Zlatého Muflona)

    Skromná zřícenina hradu Hoštejn stojí na návrší nad stejnojmennou obcí na Šumpersku v Olomouckém kraji. Zachovala se pouze soustava příkopů a valů. V nejzápadnějším cípu je zbytek zdí paláce a pod ním sklep. Na nejvyšším místě hradiště byl v roce 1845 postaven jehlancový památník, připomínající otevření železnice Olomouc-Praha. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil po roce 1278 pravděpodobně Boreš ml. ze Šumburka a bojoval odtud proti králi Václavu II. Proto nechal panovník hrad dobýt. Ve 14. století získali Hoštejn Šternberkové, v roce 1424 jej poškodila vojska Albrechta Rakouského. V roce 1464, když jej koupili Tunklové, byl již hrad pustý a nebyl obnoven. Zkázu dovršila výstavba železniční trati – tehdy byly hradní zříceniny rozebírány.

  • Zámek Stěbořice

    Zámek Stěbořice

    Stěbořice, 74751

    (ve vzdálenosti 41,2 km od U Zlatého Muflona)

    V jižní části obce Stěbořice stojí empírový zámek. Hlavní budova zámku je dvoupatrová a nad střechou se v jejím středu zvedá malá věžička, ve které je umístěný malý zvon. Dvě vedlejší křídla přiléhající k hlavní budově jsou jednopatrová. Nad vchodem do hlavní budovy je balkon. Zámecká budova není v dobrém stavu, má částečně opadanou omítku. Zámek není veřejnosti přístupný, byl využíván jako domov mládeže. Zámek je obklopen krajinářským parkem s oranžerií.

    Zámek ve Stěbořicích vznikl koncem 17. století přestavbou hospodářského stavení, které patřilo cisterciáckým mnichům. Zámek nechal postavit tehdejší majitel obce a to hrabě Caesar Neuhaus. Původní podoba zámku byla barokní. Na přelomu 18. a 19. století se zámek stává majetkem Pinů z Friedenthalu, kteří jej na počátku 19. století přestavěli empírově a kolem zámku nechali založit krajinářský anglický park. V parku nechali postavit rodinnou hrobku a oranžerii. K posledním majitelům zámku ve Stěbořicích patřil rod Janottů.

  • Zřícenina Fürstenwalde

    Zřícenina Fürstenwalde

    Vrbno pod Pradědem, 79326

    (ve vzdálenosti 41,3 km od U Zlatého Muflona)

    Zeměpanský hrad Fürstenwalde stával na Zámeckém vrchu nad soutokem Střední a Bílé Opavy, zhruba ve výši 854 m nad dnešním Vrbnem pod Pradědem. Do dnešní doby se z něho zachovaly obvodové hradby, vyčnívající jen velmi málo nad terén, a zbytky základů vnitřních staveb. V nejvyšším bodě jsou fragmenty zdiva dvouprostorového věžovitého paláce (cca 12.5x14 m), na nějž navazovala další úzká budova. Na přilehlé plošině byl prostor pro nevelký dvůr vymezený směrem k sedlu zdí skoro 2 m silnou. Na méně strmých stranách je horní hrad obklopen hradbou ohraničující předhradí. Pobořenou zeď ukrývají hrázky se zdivem vystupujícím na povrch, na jihu je zachovaná zídka kladená nasucho. Stopy pravoúhlého objektu, asi strážnice, signalizují místo brány. Ostatní stavení byla zřejmě nestálého charakteru. Podélná osa hradu v délce kolem 50 m je situována západovýchodním směrem, příčná osa má délku kolem 25 metrů. První písemná zpráva o hradu pochází z r. 1348, kdy opavský kníže Mikuláš povolil Janu Bruxerovi "... opraviti a vybudovati městečko pod naším hradem Fürstenwalde, kteréžto se bude jmenovat Gesenke". Listina z r. 1377 o rozdělení opavského knížectví mezi knížata Jana a Mikuláše jmenuje hrad Fürstenwalde na prvním místě, protože byl patrně v porovnání s jinými zemskými hrady, například Hradcem, Landekem nebo Edelštejnem, jedním z nejvýznamnějších knížecích hradů. Krnovské knížectví získal tehdy kníže Jan z opavské větve Přemyslovců, kdežto vlastní Bruntálsko spolu s hradem Fürstenwalde koupil kníže Ladislav Opolský, který je v r. 1397 postoupil na žádost moravského markraběte Jošta knížatům Janovi a Mikulášovi. Znovu se na hradě podílejí roku 1405 Mikuláš a Hanuš II., což se odrazilo ve stavbě paláce. Další údaje o hradu Fürstenwalde ani bližší údaje o jeho zániku nemáme. Ve vkladu bruntálského panství pánům z Vrbna do zemských desk r. 1523 není o hradu ani zmínky, a proto se lze domnívat, že byl zničen v r. 1474 za tažení Matyáše Korvína do Slezska podobně jako mnohé jiné hrady v této oblasti. Pro odloučenou polohu a obtížný přístup nebyl hrad obnoven. O tom, že v 16. století byl už zříceninou, svědčí i jeho vyobrazení na mapě bruntálského panství z r. 1579. Nepřímým důkazem jeho zániku je i postupné budování bruntálského zámku za Hynka staršího z Vrbna na sklonku 16. století.

  • Zámek Dřevohostice

    Zámek Dřevohostice

    Dřevohostice, 75114

    (ve vzdálenosti 41,3 km od U Zlatého Muflona)

    Tvrz je doložena k roku 1368. Jejími hlavními majiteli byli později Cimburkové, Stošové z Bránic a od roku 1480 Žerotínové. Na přelomu 16. a 17. století Karel starší ze Žerotína nechal v místě tvrze vybudovat renesanční zámek s arkádovým nádvořím a dochovaným opevněním a vodním příkopem. V polovině 17. století za Kaltschmiedů z Eisenberka došlo k raně barokní úpravě. V 18. století za Oppersdorfů byly některé místnosti vyzdobeny freskami, v polovině 19. století za Badenfeldů byla odstraněna větši část opevnění (zbořeny dvě ze čtyř bašt, zachovány pouze dvě v průčelní části). Je to čtyřkřídlá dvoupatrová budova s vysokou věží. Tuto podobu si zámek uchoval do dnes. Posledni majitelé Skrbenští z Hříště ho postoupili roku 1897 obci. Poté byl upraven na školu, ve dvacátém století sloužil jako Ústav sociální péče pro děti a mládež, což vedlo k razantním soudobým úpravám v interiérech. Nyní je zde muzeum života na Záhoří a Galerie AMART. Každoročně se zde koná setkání dechových hudeb a výtvarné symposium jako Výtvarné léto Dřevohostice. Výstavy bývají autorské, tématické i skupinové.
  • Tvrz Bohdíkov

    Tvrz Bohdíkov

    Bohdíkov u Rudy, Bohdíkov, 78964

    (ve vzdálenosti 41,5 km od U Zlatého Muflona)

    Poprvé připomínana 1576.Vlastnili ji Tobiaš Progov z Velmic,Jan Odkolek z Oujezdce pak jako konfiskat obdržel kníže Karel z Lichtenštejna. Tvrz Bohdíkov je patrové stavení obdelníkového půdorysu.Její dávnou minulost dosvědčují zbytky ranně renesančních okenních portalů,také mimořadně silné obvodové zdivo.-pod budovou rozsáhlé sklepy.Hospodařské objakty jako kovarna, pivovar se už nezachovaly.Sou zde silné přemalby až10cm.V objektu později krčma a obecní divadlo.Dnes v soukromych rukou,bohužel objekt stále chátrá!
  • Dřevohostická radnice

    Dřevohostická radnice

    Dřevohostice, 75114

    (ve vzdálenosti 41,6 km od U Zlatého Muflona)

    Historicky významná architektonická budova se nacházi v centru, na náměstí. Byla vystavěna v renesančním slohu v roce 1521. V budově se nachází sídlo OÚ Dřevohostice, Občerstvení, restaurace S Club. V blízkosti historické radnice se nachází památkově chráněná budova Žudru (tradičního hanáckého statku).
  • Cimburk u Městečka Trnávka

    Cimburk u Městečka Trnávka

    Městečko Trnávka, 56941

    (ve vzdálenosti 41,7 km od U Zlatého Muflona)

    Zřícenina hradu Cimburk, nazývaného také Trnávka, stojí na vrchu (412 m) nad Městečkem Trnávkou na Svitavsku v Pardubickém kraji. Z hradu se zachovaly zbytky hradebních zdí s bránou a kruhovou baštou, část dvoupatrového paláce a sklepní části dalších objektů. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal postavit Ctibor z Trnávky v letech 1290 – 1300. Později se v držení hradu vystřídalo několik známých rodů – např. páni z Lipé, markrabí Jošt či páni z Boskovic. V roce 1645 se na hradě usadila císařská posádka, poté Cimburk chátral a v roce 1766 byl úplně opuštěn.

  • Zámek Slavkov u Opavy

    Zámek Slavkov u Opavy

    Slavkov, 74757

    (ve vzdálenosti 41,9 km od U Zlatého Muflona)

    Na místě původní tvrze byl ve 2. polovině 16. století za Vlků z Konecchlumí vybudován renesanční zámek. V roce 1677 získali zámek Podstatští z Prusinovic, kteří však na zámku nesídlili, zámecký objekt sloužil pouze hospodářským a úředním potřebám. V roce 1908 koupili zámek Weisshunové, kteří provedli rozsáhlé zámecké úpravy. Od posledních majitelů Thienů přešel zámek v roce 1945 do majetku státu. V současné době je zámek využíván jako charitní domov.

    Na místě původní tvrze byl ve 2. polovině 16. století za Vlků z Konecchlumí vybudován renesanční zámek. V roce 1677 získali zámek Podstatští z Prusinovic, kteří však na zámku nesídlili, zámecký objekt sloužil pouze hospodářským a úředním potřebám. V roce 1908 koupili zámek Weisshunové, kteří provedli rozsáhlé zámecké úpravy. Od posledních majitelů Thienů přešel zámek v roce 1945 do majetku státu. V současné době je zámek využíván jako charitní domov.

  • Státní zámek Hradec nad Moravicí

    Státní zámek Hradec nad Moravicí

    Městečko 2, Hradec nad Moravicí, 74741

    (ve vzdálenosti 42,4 km od U Zlatého Muflona)

    Uprostřed přírodně-krajinářského parku stojí Bílý zámek, který byl postaven v empírovém slohu. Byl vybaven luxusně zařízenými reprezentačními salony a hostinskými apartmány. V blízkosti hlavní zámecké budovy stojí Červený zámek postaven v novogotickém stylu, Bílá věž a hradební zeď. Vedle příjemné procházky parkem můžete navštívit restauraci, případně se zúčastnit některé z kulturních akcí v koncertním sále.
  • Nový Hrad

    Nový Hrad

    Bohdíkov, 78964

    (ve vzdálenosti 42,5 km od U Zlatého Muflona)

    Zřícenina je dnes schovaná hustými lesy, ale po příjemné lesní procházce dorazíte až k honosným kamenným valům tyčící se na skalnatém ostrohu nad údolím řeky Moravy. Hrad byl postaven v 1. polovině 14. století jako malý hrádek, který se až do 15. století rozrůstal. Od konce 15. století je udáván jako pustý.

  • Zámek Štemplovec

    Zámek Štemplovec

    Holasovice, 82415

    (ve vzdálenosti 42,7 km od U Zlatého Muflona)

    Empírový zámek stojí na mírném návrší uprostřed vsi Štemplovec na Opavsku v Moravskoslezském kraji v bývalém okrese Opava v nadmořské výšce cca 350 metrů nad mořem. Zámek leží stranou hlavních cest. Zámek je patrová obdélníková budova s dvoupatrovým středním rizalitem se štítem. Zámek obklopuje rozlehlý park se vzácnými dřevinami. Kolem zámeckého parku obchází žlutá turistická značka vedoucí až k arboretu Nový Dvůr.

    Na místě původní tvrze nechali Neuhausenové ve 2. polovině 17. století vybudovat barokní zámek, který byl za Skrbenských z Hříště na začátku 19. století empírově přestavěn. V současné době slouží zámek jako charitní domov.

  • Hrad Vartnov

    Hrad Vartnov

    Brumovice, 74771

    (ve vzdálenosti 42,7 km od U Zlatého Muflona)

    Na Zámeckém vrchu, zvedajícím se nad Pocheňskou přehradou a u severního okraje osady Pocheň se nachází zřícenina hradu Vartnov. Osada Pocheň je místní částí obce Brumovice a leží severozápadním směrem od této obce. Z původního hradu se dochovaly malé části zdiva a základů. Zřícenina hradu je volně přístupná.

    Hrad Vartnov byl postaven kolem roku 1238, první písemná zmínka je z roku 1377 a jeho majiteli byli páni z Vartnova. Hrad zanikl v období česko-uherských válek v roce 1474.

  • Farní kostel Nejsvětější Trojice

    Farní kostel Nejsvětější Trojice

    Kostelní 111, Fulnek, 74245

    (ve vzdálenosti 42,9 km od U Zlatého Muflona)

    Římskokatolický farní kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku, stavba z poloviny 18. století, je po zámku hlavní dominantou města. Patří k umělecky nejvýznamnějším barokním stavbám celé severovýchodní Moravy. Stojí na místě původního farního kostela doloženého ve 13. století. K výstavbě nového chrámu došlo v souvislosti s rostoucím kultem místního zázračného obrazu Panny Marie Pomocné, který v 18. století ronil slzy a po modlitbě u něj došlo k několika uzdravením. Architektem chrámu byl Mikuláš Thalherr, interiér kostela je vyzdoben nástěnnými malbami Josefa Ignáce Sadlera, obrazy Ignáce Viktorina Raaba a Felixe Ivo Leichera i dalším hodnotným mobiliářem.
  • Památník J. A. Komenského ve Fulneku

    Památník J. A. Komenského ve Fulneku

    Sborová 80, Fulnek, 74245

    (ve vzdálenosti 43,0 km od U Zlatého Muflona)

    Památník na významného českého pedagoga, "učitele národů" Jana Ámose Komenského sídlí v budově bratrského sboru ve Fulneku. Jan Amos Komenský byl v letech 1618-21 správcem místního sboru. Od roku 1962 je areál národní kulturní památkou.
  • Zámek Fulnek

    Zámek Fulnek

    Fulnek, 74245

    (ve vzdálenosti 43,2 km od U Zlatého Muflona)

    Nejvýraznější dominantou městečka Fulneku je zámek. Rozsáhlý zámek stojí na vysokém ostrohu nad městem Fulnekem v Moravskoslezském kraji v nadmořské výšce cca 320 metrů nad mořem. Zámecký areál tvoří 2 objekty: horní a dolní zámek. Třípatrový horní zámek s mansardovou střechou má nad vstupním průčelím pětipatrovou věž. Trojkřídlý dolní zámek má na vnější straně několik okrouhlých věží. Kolem zámku vede množství značených turistických tras a je vyhledávaným turistickým cílem v této oblasti. Na konci 13. století postavili Lichtenburkové hrad – z tohoto období se zachovala hranolová věž. Dobře opevněný hrad odolal i útoku husitů v roce 1427. Ve 2. polovině 16. století za Švajniců z Pilmsdorfu a Skrbenských z Hříště byl starý hrad přestavěn na renesanční zámek s arkádami. V roce 1622 získali zámek jako konfiskát Bruntálští z Vrbna. Během třicetileté války byl zámek několikrát vydrancován, v roce 1645 se tu usadili Švédové a objekt opustili až na základě podmínek vestfálského míru v roce 1650. Holé zámecké místnosti pak sloužily i jako vězení pro poddané. V letech 1655 – 1660 bylo odstraněno opevnění, přesto si zámek zachovával charakter pevnosti. Ve 2. polovině 17. století byly postaveny budovy dnešního dolního zámku a zřízen menší okrasný sad, rozšířený v 18. století na okrasnou zahradu s fontánami. V roce 1801 zámecký areál vyhořel a v letech 1803 – 1828 byl opraven. Na počátku 19. století byl zámecký park zkrášlen o malý empírový chrámek, oranžérii a skleníky. V roce 1842 koupil panství pro belgického krále Leopolda Kristián Fridrich ze Stockmaru. Belgická královská rodina vlastnila zámek do roku 1926. Za 2. světové války tady sídlily německé úřady. V posledních letech probíhá náročná rekonstrukce zámeckého areálu.

  • Hrad Veisenštejn

    Hrad Veisenštejn

    Vrbno pod Pradědem, 79326

    (ve vzdálenosti 43,4 km od U Zlatého Muflona)

    Pustý hrad neboli Veisenštejn se nachází západně od Vrbna pod Pradědem a severně od obce Bílý Potok. Hrad stál na osamoceném skalním útvaru na strmém levém břehu Bílého potoka. Hrad byl pravděpodobně postaven v druhé polovině 13. století a do dnešních dnů se dochovaly jen části zdiva, vytesaný otvor ve skále a část příkopu, vybudovaného u úpatí skály. Zřícenina hradu je volně přístupná veřejnosti. Spolu se zříceninou Rabenštejnem, vzdáleným 300 m, tvořily dvouhradní strážní dvojici.

  • Hrad Rabenštejn

    Hrad Rabenštejn

    Vrbno pod Pradědem, 79326

    (ve vzdálenosti 43,5 km od U Zlatého Muflona)

    Zřícenina hradu Rabenštejn (Rauberštej) se nachází asi 3 kilometry severozápadně od Vrbna pod Pradědem, kousek nad obcí Bílý Potok v nadmořské výšce cca 900 metrů nad mořem. Do dnešní doby se zachovaly jen malé zbytky strážní věže. Kolem prochází zelená turistická značka vedoucí z Vrbna pod Pradědem do Jeseníku. Díky této turistické značce je zřícenina poměrně hojně navštěvovaná a je volně přístupná.

    Hrad pocházel z 2. poloviny 13. století a společně s nedalekým Pustým hradem tvořil u nás neobvyklé strážní dvouhradí.

  • Areál čs. opevnění Milostovice

    Areál čs. opevnění Milostovice

    Opava, 74707

    (ve vzdálenosti 44,0 km od U Zlatého Muflona)

    Nedaleko Milostovic vzniká od roku 1995 v přehledném rovném terénu památník čs. předválečného opevnění. Skládá se z tří těžkých objektů (OP-S 25 U trigonometru, OP-S 26 U Milostovic a OP-S 27 Paletovo pole) a dvou lehkých objektů vz. 37. Hlavní pozornost KVH Opava, který rekonstrukci provádí, je soustředěna na srub OP-S 25 U trigonometru. Snahou je uvést tento objekt do stavu, jak by vypadal při úplném dokončení a vyzbrojení. V roce 1938 byl však objekt jen několik měsíců po betonáži na své dokončení a vyzbrojení teprve čekal. Během okupace jej německá armáda vybavila k nácviku bojů o opevnění. Proto také na objekt nechala osadit dva pancéřové zvony původně z ostravských objektů. Posléze však objekt tak jako ostatní chátral. Dnes je již ale v péči KVH Opava, jejíž členové vás ochotně provedou. Areál opevnění je zajímavý svým umístěním v rovině, takže si můžete udělat velice přesnou představu o rozmístění okolních objektů a jejich vzájemných křížových palbách.
  • Zřícenina hradu Otaslavice

    Zřícenina hradu Otaslavice

    Otaslavice, 79806

    (ve vzdálenosti 44,2 km od U Zlatého Muflona)

    Otaslavice byly ve 13. a 14. století rozděleny na horní a dolní část a ze dvou původních hradů se dochovaly pouze zbytky mohutné věže dolního hradu (zvané "Hladomorna"), vybudované pravděpodobně na přelomu 14. a 15. století. Roku 1424 byl hrad dobyt a na obnově se již nikdy nepracovalo. Dnes je zřícenina kulturním centrem obce a díky nasvícení vytváří efektní kulisu pro noční procházky a různé akce.

  • Zámek Chropyně

    Zámek Chropyně

    náměstí Svobody 30, Chropyně, 76811

    (ve vzdálenosti 44,3 km od U Zlatého Muflona)

    Zámek v Chropyni stojí na místě středověké rovinné tvrze vodního typu doložené z roku 1542. Vybudovali jej Haugvicové z Biskupic koncem 16. století. Dnes zámek spravuje Muzeum Kroměřížska. Na zámku jsou vystaveny zbraně z třicetileté a následných tureckých válek, památník hudebního skladatele a ředitele Národního divadla Emila Axmana. Ve 2. patře zámku je památník zdejšího rodáka Emila Filly s ukázkami jeho děl, životopisných údajů a dokumentů z jeho života. Další místnosti jsou věnovány rybnikářství, které mělo na chropyňském panství dlouhou tradici, zemědělství a lidové kultuře. Každý druhý rok se v zámeckém areálu konají Hanácké slavnosti. Akceje zaměřena na uchování a obnovu folklorních tradic regionu. Slavnosti provází jarmark s ukázkami tradičních řemesel a pouťovými atrakcemi.
  • Zámek Neplachovice

    Zámek Neplachovice

    Neplachovice, 74774

    (ve vzdálenosti 44,5 km od U Zlatého Muflona)

    Zámek stojí na mírném návrší na okraji vsi Neplachovice na Opavsku v Moravskoslezském kraji v bývalém okrese Opava v nadmořské výšce cca 340 metrů nad mořem. Zámek je patrová obdélníková budova s nízkou valbovou střechou a středním rizalitem na jižním vstupním průčelí. Kolem zámku je rozlehlý zámecký park. Zámek je umístěn po pravé straně silnice vedoucí do Krnova. V blízkosti zámku prochází žlutá turistická značka vedoucí až k arboretu Nový Dvůr.

    Původní tvrz byla za Lichnovských z Voštic ve 2. polovině 16. století přestavěna na renesanční zámek. V roce 1778 vyplenili objekt pruští vojáci, poté zámek zanikl. Místo něj pak Marie Elgerová z Eichbergu nechala v letech 1833 – 1834 postavit nový empírový zámek. V současné době je zámek účelově využíván.

  • Zámek Hošťálkovy

    Zámek Hošťálkovy

    Hošťálkovy, 79381

    (ve vzdálenosti 45,1 km od U Zlatého Muflona)

    Rozsáhlý zámek stojí uprostřed obce Hošťálkovy na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova s mansardovou střechou, nad čely bočních křídel jsou umístěny dvě čtyřboké věže, ukončené ozdobnou lucernou. V zámeckém interiéru se zachovala hodnotná výzdoba, především nástěnné malby z let 1767 – 1786. Cenná je i zámecká kaple Panny Marie s dřevořezbou sv. Floriána z 18. století. Zámek obklopuje krásný anglický park.

    Na místě původní tvrze nechali Skrbenští z Hříště koncem 17. století postavit barokní zámek. Ve 2. polovině 18. století byl zámek významným centrem hudebního života. Za Arců byl zámek v roce 1740 klasicistně upraven. Ve 2. polovině minulého století sloužil zámek jako ústav sociální péče.

  • Zámek Jevíčko

    Zámek Jevíčko

    Jevíčko, 56943

    (ve vzdálenosti 45,2 km od U Zlatého Muflona)

    Na místě původní tvrze vybudovali Podstatští z Prusinovic po roce 1559 renesanční zámek, který byl později barokně upraven. V posledních letech byl zámek využit pro potřeby školy. Zámek stojí na západním okraji města Jevíčko na Svitavsku v Pardubickém kraji. Jedná se o patrový obdélný objekt se čtvercovou věží při východním průčelí. Nad portálem jsou renesanční erby stavebníků. Přízemí zámku je zčásti klenuté.

  • Zámek Brodek u Prostějova

    Zámek Brodek u Prostějova

    Brodek u Prostějova, 79807

    (ve vzdálenosti 45,4 km od U Zlatého Muflona)

    Barokní zámek se nachází v městečku Brodek u Prostějova na Prostějovsku v Olomouckém kraji. Zámek je patrová budova s mansardovou střechou. Zámek má na západní straně mohutný střední rizalit. Na východní straně vytvářejí hospodářské budovy čestný dvůr. V roce 1992 byl zámek vrácen v rámci restitucí hraběti Richardu Belcredimu synovi Terezy Kalnokyové. Zámecká budova je postupně rekonstruovaná a zámek je příležitostně zpřístupněn veřejnosti.

    Na konci 16. století nechali Hrubčičtí z Čechtína vybudovat renesanční tvrz, kterou pak Kleinburgové v letech 1707 – 1710 přestavěli na výstavný barokní zámek. V polovině 18. století byly provedeny menší úpravy fasád, které tak získaly raně klasicistní podobu. Na konci 18. století byly uskutečněny další zámecké úpravy. Nejznámějším majitelem zámku byl Gustav Zikmund Kalnoky, který byl v letech 1881 – 1895 rakousko-uherským ministrem zahraničí. V roce 1866 sídlil na zámku pruský korunní princ Bedřich, pozdější německý císař. Později byl zámek využíván jako sklady.

  • Zámek Tatenice

    Zámek Tatenice

    Tatenice, 56131

    (ve vzdálenosti 45,6 km od U Zlatého Muflona)

    Pozdně renesanční zámek se nachází uprostřed obce Tatenice v Pardubickém kraji. Zámek je dnes patrový dvoukřídlý objekt, který má obnovená ostění oken a fasády zdobené psaníčkovým sgrafitem. V 1. patře východního zámeckého křídla byla při generální rekonstrukci zřízena novodobá arkáda. Ve východním křídle se dochovalo zdivo z původní tvrze, kterou dodnes připomínají valené sklepy a tři přízemní místnosti. Na obou průčelích severního křídla jsou krásné portály zdobené plameňáky a erby stavebníka a jeho manželky se stylizovanými delfíny. Některé komnaty v přízemí a patře severního křídla i prostory schodiště mají nádhernou velmi plastickou štukovou výzdobu.

    Čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím nechal kolem roku 1600 s použitím části gotické tvrze postavit Ladislav Velen ze Žerotína. Při pobělohorských konfiskacích však Žerotínové o zámek přišli a noví majitelé Lichtenštejnové o něj nejevili velký zájem. Zámek chátral a v roce 1798 jej navíc vážně poškodil požár. Nejvíce poškozené jižní křídlo bylo strženo a nahrazeno nevzhlednými hospodářskými budovami, odstraněny byly i arkádové ochozy. Západní křídlo bylo pouze provizorně opraveno. Zbylá část zámku byla od 60. let minulého století do roku 1985 nákladně rekonstruována, přičemž byly odstraněny novější hospodářské objekty i nejvíce zchátralý západní trakt. V současné době je v zámku obecní úřad a v areálu zámku se pořádají různé kulturní a společenské akce.

  • Hrad Quinburk

    Hrad Quinburk

    Vrbno pod Pradědem, 79326

    (ve vzdálenosti 45,8 km od U Zlatého Muflona)

    Hradní zřícenina Quinburk se skrývá na Sokolí skále, obklopené hlubokými lesy, severozápadně od Vrbna pod Pradědem. Hrad byl vybudován ve 13. století a spadal pod biskupské panství. Dnes můžete spatřit jen zbytky věžové stavby. K tomuto místu nevede žádná značená cesta.

  • Kamenné Šance

    Kamenné Šance

    Hradec nad Moravicí, 74741

    (ve vzdálenosti 45,8 km od U Zlatého Muflona)

    Kamenné Šance jsou pozůstatky opevnění vybudované koncem 18. století. Tuto lokalitu najdete na bezejmenného vrcholku (511 m n. m.), který se zvedá nad Jakubčovicemi v severovýchodní části přírodního parku Moravice, na západním úbočí protějšího kopce a také severněji, nedaleko Podvihovského vrchu.  K Šancím vede modře značená odbočka z turistické trasy vedoucí z Podvihova do Bohučovic. V těchto místech je koncový bod modré značky a v jeho okolí můžeme vidět několik valů a příkopů, v současné době již porostlé lesem. Druhým místem výskytu je konec modré značky u rozhledny Šance u Jakubčovic. Další zbytky valů leží východněji a z Jakubčovic vás k nim dovede žlutá značka.

  • Zámek Doloplazy

    Zámek Doloplazy

    Doloplazy, 81645

    (ve vzdálenosti 45,9 km od U Zlatého Muflona)

    Obec Doloplazy na Prostějovsku je známá svou velice dávnou historií, lidovou architekturou, jejíž pozůstatky se dochovaly až do dnešní doby a hlavně svým zámkem, který zde byl vystavěn v 1. polovině 18. století v barokním stylu. Obklopen je překrásným a velice rozlehlým parkem, který byl v okolí zámku vytvořen v 18. století. V období 14. a 15. století byla v Doloplazích tvrz. V roce 1716 se majiteli obce stává rod Stormů, který nechal v obci postavit v roce 1719 barokní zámek s kaplí panny Marie a kolem něj založit zámecký park. Zámek dnes není veřejnosti přístupný.

  • Hrad Cvilín (Šelenburg)

    Hrad Cvilín (Šelenburg)

    Krnov, 79401

    (ve vzdálenosti 46,1 km od U Zlatého Muflona)

    Hrad Cvilín (také Šelenburg, Lobenštejn) byl zbudován českým králem ve 2.čtvrtině 13.století. První písemná zpráva pochází z roku 1253. Byl v majetku opavských Přemyslovců do 80.let 15.století. Hradu se zmocnil Matyáš Korvín. Po třicetileté válce byl definitivně opuštěn a začal nezadržitelně chátrat. Zřícenina je veřejně přístupná v kteroukoli dobu. K vidění jsou rozsáhlé dochované hradby.

  • Zámek Moravská Třebová

    Zámek Moravská Třebová

    Zámecké nám. 1, Moravská Třebová, 57101

    (ve vzdálenosti 46,2 km od U Zlatého Muflona)

    Patří mezi nejcennější pozdně renesanční stavby v České republice.

    Stručná historie hradu

    1270 - město Třebovou založil Boreš z Riesenburka krátce před tímto rokem, v této době existoval na - blízkém vrchu hrad (Třebovské hradisko) 1325 - po vymření rodové větve získali panství páni z Lipé 1365 - hrad prodán Janu Jindřichovi - formulace zápisu naznačují, že již stál hrad ve městě 1422 - purkrabí Bočka z Kunštátu vydal hrad slezskému vojsku 1464 - v zápise panství Zdeňka z Postupic se mluví o hradě v městě Třebová 1485 - koupil panství Ladislav z Boskovic, který svému novému sídlu věnoval mimořádnou pozornost - provedl mnohé stavební úpravy, rozšířil východní palác, vystavěl kapli 1509 a 1541 - dva mohutné požáry města 1589 - zdědil panství Ladislav Velen ze Žerotína a započal ojedinělou stavbu předzámčí 1611-1620 - postavil mohutnou rozsáhlou trojkřídlou patrovou budovu s arkádovými ochozy zdobenými bosáží, sokly a parapety zdobí reliéfy polofigur a fantaskních hlav. Uvažuje se o projekční účasti G. M. Fillipiho, architekta Rudolfa II, který po zpronevěře zmizel z Prahy na Moravu. Stavitelem však byl G. Motalla z Bonamonne 1628 - Motalla po přerušení stavby konfiskací pokračuje v díle, ale již pro Lichtenštejny 1634 - sotva dokončený zámek vydrancovali Švédové 1840 - po požáru byly zbytky hradu zčásti strženy, zbylé východní křídlo bylo dobově opraveno

    Stálé expozice Měšťanský životní styl v Moravské třebové v 17. - 20. století Humanismus a renesance v Moravské Třebové Jak se žilo na venkově Středověká mučírna Alchymistická laboratoř mistra Bonacin Sezónní výstavy

    Vstupné Mučírna: plné 50,- Kč, snížené 30,- Kč Měšťanský životní styl: plné 50,- Kč, snížené 30,- Kč Alchymistická laboratoř mistra Bonacin: plné 50,- Kč, snížené 30,- Kč (rodinné vstupné 150,- Kč)

    Rodinná vstupenka na všechny tři okruhy (mučírna, alchymistická laboratoř, měšťanské bydlení) 390 Kč

  • Zámek Krnov

    Zámek Krnov

    Krnov, 79401

    (ve vzdálenosti 46,9 km od U Zlatého Muflona)

    Zámek se nachází ve městě Krnov na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji v nadmořské výšce cca 380 metrů nad mořem. Budova je situována téměř ve středu města Krnova. Komplex zámeckých budov na téměř čtvercovém půdorysu je od města oddělen zdí s renesančním vstupním portálem a dvěma baštami, na nádvorní straně je arkádová chodba. Zámek je zdoben renesančními sgrafity a reliéfy. Zámek není bohužel veřejnosti přístupný.

    Na místě sídla přemyslovských knížat nechal Jiří Hohenzollern ve 30. letech 16. století postavit zámek pevnostního charakteru ve stylu severské renesance s dozníváním gotiky. Hohenzollernové tady sídlili do roku 1622, kdy zámek po konfiskaci získali Lichtenštejnové, zámek se však nestal jejich hlavním sídlem. V roce 1779 zámek vyhořel a poté byl opraven. Zámek byl majetkem Lichtenštejnů až do roku 1945. V současné době je zámek využíván Lesy České republiky.

  • Zámek Bystřice pod Hostýnem

    Zámek Bystřice pod Hostýnem

    Bystřice pod Hostýnem, 76861

    (ve vzdálenosti 47,1 km od U Zlatého Muflona)

    Zámek je nejvýznamnější památkou města Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku ve Zlínském kraji. Vlastní zámek je čtyřkřídlá budova kolem téměř čtvercového dvora. Z původní tvrze se dochovala část vnější ohradní zdi podkovovitého půdorysu se vstupní věží, ke které byla později přistavěna hospodářská stavení, která dnes tvoří předzámčí. Romantická malířská výzdoba zámeckých interiérů z konce 19. století je dílem J. Svitáka, k vidění jsou i díla Hanuše Schwaigera z konce téhož století. Na osu zámku navazovala hlavní alej parku, který získal počátkem 19. století přírodně krajinářský charakter, a v okrajové části přecházel v oboru. V zámeckém parku stojí socha generála Laudona. V posledních letech investovalo město do oprav zámku milióny korun, postupně jej restauruje a zpřístupňuje veřejnosti. Kromě stálých výstav jsou k vidění i expozice různých, především regionálních umělců a konají se zde i kulturní vystoupení. V průjezdu je umístěna turistická informační kancelář. Na severní straně obklopuje zámek rozsáhlý anglický park, který patří k nejzajímavějším na Moravě.

    Původní vodní tvrz z počátku 15. století byla za Prusinovských z Víckova ve 2. polovině 16. století upravena na renesanční zámek, který však v roce 1594 vyhořel a poté byl začátkem 17. století Václavem Bítovským z Bítova obnoven. Po bitvě na Bílé hoře byl zámek Bítovským zkonfiskován a získali jej Lobkovicové a později Rottalové. Za hrabat Monte l`Abbate byla kolem roku 1765 podle projektu F. A. Grimma provedena barokní zámecká přestavba. Za posledních majitelů – Laudonů – byly klasicistně upraveny fasády.

  • Kaple zasvěcená Božskému srdci Páně

    Kaple zasvěcená Božskému srdci Páně

    Vršovice, 82430

    (ve vzdálenosti 47,2 km od U Zlatého Muflona)

    Dominantou obce je kaple zasvěcená Božskému srdci Páně vystavěná v roce 1909. V roce 2001 byla rekonstruována do dnešní podoby, věž kaple osazena novým hodinovým strojem, automatikou vyzvánění zvonu, okolí nově upraveno. V období adventu je kaple svátečně osvětlena.
  • Kostel Nanebevzetí panny Marie v Opavě

    Kostel Nanebevzetí panny Marie v Opavě

    Rybí trh, Opava, 74601

    (ve vzdálenosti 47,3 km od U Zlatého Muflona)

    Kostel Nanebevzetí panny Marie je velmi významnou gotickou památkou Opavy. Jedná se o mohutný trojlodní kostel s příkrou střechou, raně gotickou jižní věží zakončenou barokní laternou a nedokončenou severní věží s cimbuřím. V roce 1995 byl kostel prohlášen Národní kulturní památkou. Kostel nechal postavit řád německých rytířů koncem 14. století v místech, kde stával románský kostelík z počátku 13. století. Po požáru v roce 1758 byl v kostele vybudován nový interiér a to klenby a vnitřní vybavení v barokním slohu. Na nové výzdobě se podíleli sochař J.Schuber a malíři I. Raab a F.I. Leichert. V interiéru kostela je mramorový náhrobek Karla Lichtenštejnského z roku 1767 a jeho autorem je J. Lehner.
  • Lesní mlýn u Bernartic nad Odrou

    Lesní mlýn u Bernartic nad Odrou

    Bernartice nad Odrou, 74241

    (ve vzdálenosti 47,6 km od U Zlatého Muflona)

    V jižní části chráněné krajinné oblasti Poodří stojí zajímavá technická památka a to Lesní mlýn. Mlýn najdeme severním směrem od obce Bernartice nad Odrou a na pravém břehu řeky Odry. Jedná se o vodní mlýn, chráněný jako technická památka, a ve kterém se dochovalo úplné mlecí zařízení včetně vodního kola. Kromě vybavení mlýna se dochovala také budova mlýna v původní podobě. Lesní mlýn je jedním z mála mlýnů, které se dochovaly s veškerým vybavením a s původní budovou na toku řeky Odry. U mlýna je vybudován vodní náhon, který je napájený vodou z řeky Odry. Kolem budovy mlýna prochází trasa Jantarové cyklostezky.

  • Zámek Raduň

    Zámek Raduň

    Raduň, 74761

    (ve vzdálenosti 48,1 km od U Zlatého Muflona)

    Zámek se nachází ve stejnojmenné obci asi 7 km od Opavy. Původně nad vsí stávala gotická tvrz, kterou v pol. 16.stol. Tvorkovští z Kravař nahradili renesančním zámkem. Vlastnili jej až do roku 1671. Potom zámek pustl. V letech 1816-1822 byl zámek za panství Jana Larische - Mönnicha zbořen a postaven v empírovém slohu podle projektu architekta Englische. Z této doby pochází přilehlý zámecký park, jeden z nejrozsáhlejších ve Slezsku. V roce 1849 byl zámek doplněn kamennou zdí. Romantizující přestavba pak byla dokončena v roce 1912. Pro veřejnost je zámek otevřen od roku 1984. Je zařízen sbírkami, zapůjčenými ze zámku v Hradci nad Moravicí (luxusní porcelán, sklo, stříbro, malířská, grafická a sochařská díla). Součástí je i cenná knihovna s téměř 16 000 svazky. K areálu zámku patří empírová oranžérie, ovčín, úřednický dům a sýpka. V obci nad hrází rybníka roste nejstarší památný strom Opavska 400 let starý dub letní.
  • Křenovské hradisko

    Křenovské hradisko

    Křenov, 56922

    (ve vzdálenosti 48,1 km od U Zlatého Muflona)

    Trojdílné hradiště o rozloze asi 2 ha založené zřejmě v 9. století. Přístup je ze silnice Zadní Arnoštov-Křenov po odbočení doprava, severozápadně za osadou Mařín. Zachovány zbytky valů a příkop. Kolem hradiště prochází žlutá turistická značka vedoucí z obce Křenov a nebo z druhého směru z města Jevíčko, přes obec Zadní Arnoštov.

  • Kaple svatého Kříže v Opavě

    Kaple svatého Kříže v Opavě

    Opava, 74601

    (ve vzdálenosti 48,8 km od U Zlatého Muflona)

    Kaple svatého Kříže je významnou gotickou cihlovou památkou. Kaple byla postavena na půdorysu oktogonu s nárožními pilíři. Inspirací pro její stavbu byl kostel svatého Karla v Praze. Kaple je vzácnou ukázkou slezské cihlové gotiky a nástěnných maleb z 15. století v interiéru. V roce 1995 byla kaple vyhlášena Národní kulturní památkou. Kapli nechal v roce 1394 postavit opavský kníže Přemek I. Spodní část kaple je z lomového kamene a horní cihlová část je od spodní oddělena římsou. Půdorys oktogonu doplňují nárožní pilíře. Kaple má dva portály zdobené profilováním. V interiéru kaple se dochoval cyklus fresek z 15. století. V období třicetileté války byla kaple využívána švedským vojskem k bohoslužbám, díku tomu se někdy používá název Švédská kaple.

  • Hrad Kolštejn

    Hrad Kolštejn

    Branná 1, Branná, 78825

    (ve vzdálenosti 49,0 km od U Zlatého Muflona)

    Na území obce Branná se nachází hrad, který byl vybudován na ochranu zemské stezky z Moravy do Slezska. Byl postaven ve 13. století rodem Wustenhube. V 16. století se začalo na hradu s přestavbou na renesanční sídlo tehdejších majitelů Žerotínů. V 18. století ztratil hrad na svém významu. Poslední roky se na nádvoří hradu konají výstavy starých sovětských automobilů.

  • Zámek Albrechtice

    Zámek Albrechtice

    Město Albrechtice, 80118

    (ve vzdálenosti 49,1 km od U Zlatého Muflona)

    U západního okraje Města Albrechtice a na pravém břehu Opavice stojí empírová budova Nového zámku. Zámek je obklopen rozlehlým a botanicky zajímavým anglickým parkem. V areálu parku byly postaveny dvě vily a skleník. Vila v severozápadní části má nad vchodem letopočet 1885 a její zajímavostí je železná konstrukce zastřešující vstupní schodiště. Východně od budovy zámku stojí druhá vila zdobená secesními prvky.

    V roce 1410 byla v Albrechticích postavena tvrz, která byla v roce 1580 přestavěna na renesanční zámek s nárožní věží. Na konci 17. století prodělal zámek raně barokní přestavbu a kolem budovy zámku byl založen rozlehlý park. Tento zámek byl značně zchátralý a v roce 1980 byl zbořen. Nový empírový zámek byl postaven v roce 1837 u západního okraje obce. Kolem zámku byl založen anglický park jehož součástí je také skleník. Nový zámek nechali postavit dva opavští velkoobchodníci a to Vincenc Tlach a Vincenc Keil. V současné době je budova bez využití.

  • Kostel sv. Václava v Hulíně

    Kostel sv. Václava v Hulíně

    Hulín, 76824

    (ve vzdálenosti 50,0 km od U Zlatého Muflona)

    V městečku Hulín nedaleko Kroměříže najdete jednu z nejcennějších sakrálních staveb na Moravě. Na pravém břehu říčky Rusavy tu stojí kostel sv. Václava. Jeho nejvzácnější částí je původní pozdně románský ústupkový portál v severní stěně lodi z první poloviny 13. století. Kostel byl později přestavován, koncem 16. století doplněn o věž a v letech 1749-1754 upraven po požáru J. I. Cyranim z Bolleshausum v barokním slohu. Z toho období pochází také výzdoba interiéru včetně cenného obrazu Nanebevzetí Panny Marie od Jana Nevídala na vedlejším oltáři. V areálu kostela najdete vzácné sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava a také sloup Nejsvětější Trojice.

WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.